Studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem měla někdy opravdu kuriózní a smrtonosné rysy. Mezi nimi byla myšlenka na projekt A119, který měl bombardovat přirozený satelit Země, aby se soupeř zastrašil.
Projekt se zrodil u Američanů a účastnil se na něm pozdější známý hledač mimozemských civilizací – dr. Carl Sagan. Po skončení druhé světové války se Spojené státy a Sovětský svaz zapojily do nové války, možná skutečné třetí světové války, známé jako studená válka. Boj muže proti muži ustoupil do sféry vymýšlení důmyslných zbraní. Snaha o moc a nadvládu na globální úrovni zašla někdy až příliš daleko. Během tolika let tiché války nechyběly momenty velmi vysokého napětí mezi dominantními mocnostmi, a to i s hranicemi, které bylo obtížné přijmout a pochopit. Šílenství studené války došlo tak daleko, že Spojené státy do něj plánovaly zapojit i Měsíc.
V roce 1958 byly americké a sovětské letecké závody v plném proudu. O rok dříve SSSR vypustil první umělou družici na oběžnou dráhu Země – Sputnik, která svým pípáním, zachycované radioamatéry na celém světě, oznamovala vstup do kosmu. Tato kovová koule o průměru půl metru s charakteristickými anténami měla pro USA i dost trpkou příchuť – ukázala, že SSSR má rakety, schopné dopravit atomovou bombu na její území a USA už nemohou počítat se svou nezranitelností.
Megalomanské a (někdy) bláznivé projekty byly mezi techniky, vědci a specialisty příslušných kosmických agentur běžné, a tak to byly právě Spojené státy, které se chopily iniciativy a realizovaly plán, jehož cílem bylo nezodpovědně ukázat svou moc nejen před konkurenční světovou velmocí (SSSR), ale před celým světem. V malém kruhu privilegovaných byl tento plán znám jako Projekt A119 a byl vyvíjen od roku 1958 letectvem Spojených států amerických. Cílem bylo odpálit atomovou bombu na měsíčním povrchu.
Propagandistický strach
Vedoucím projektu byl Dr. Leonard Reiffel (1927–2017), fyzik, který prováděl svou práci z výzkumné nadace, jež získala finanční prostředky přímo od americké armády. Reiffel však nebyl v tomto konkrétním úkolu sám. Mezi nejvýznačnější z jeho týmu spolupracovníků patřil geniální chlapík vyčnívající nad ostatními, který se nakonec ujal velmi důležité části projektu A119: ten mladý muž byl jistý Carl Sagan (1934–1996) a jeho úkolem bylo zkoumat účinky jaderného výbuchu na místě (jako je Měsíc) s nízkou úrovní gravitace, stejně jako další účinky, které by to způsobilo na Zemi.
Carl Sagan strávil téměř rok vedením neslavného úkolu s Reiffelem, dokud v roce 1959 nečekaně neodhalil svou účast na katastrofálním projektu A119 právě v okamžiku, kdy se vláda Spojených států povzbuzená pokroky svého vesmírného závodu rozhodla tuto myšlenku odložit. Výbuch atomové bomby na povrchu Měsíce by byl zpočátku propagandistickým převratem a nadměrnou demonstrací síly hodné země jako Spojené státy (žárlivé a znepokojené ruským pokrokem v leteckém a kosmickém průmyslu). SSSR by byl konečně dost zastrašen, pokud jde o výzbroj a moc, a zbytek národů planety by potvrdil své podezření, že se nachází v ohrožení smrtících a vysoce ničivých zbraní, ztělesněnými nepřátelskými a dominantními mocnostmi, ochotnými udělat cokoliv.
Jaderný hřib na Měsíci
Projekt A119 znamenal odpálit za úplňku atomovou bombu podobnou síle té, která byla svržena na japonské město Hirošima na konci druhé světové
války. Tímto způsobem by Slunce osvětlilo nejen viditelnou tvář přirozeného satelitu Země, ale také by nám umožnilo vidět (dokonce i z naší planety) impozantní jadernou houbu, což by vyvolalo pocit strachu a hrůzy všem lidem, ale hlavně protivníkům, kteří nikdy předtím toto neviděli ani nezažili.
Nicméně nakonec zvítězil názor, že bude lépe, když Američan vstoupí na měsíční povrch, než aby na něm rozvířil milióny tun měsíčního prachu, a k tisícům tamních kráterů přidal ještě jeden. Navíc by se mohl povrch zamořit radioaktivním spadem, a to díky nižší gravitaci o mnoho více než na Zemi, což by zkomplikovalo budoucí pobyt kosmonautů a případných osadníků.
Podpis Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek v roce 1963 a Smlouvy o kosmickém prostoru v roce 1967 zabránil budoucím plánům na odpálení jaderného zařízení na Měsíci jednou provždy. Trvalo dlouhých 45 let, než se americká vláda ráčila odtajnit spisy odkazující na zlověstný Projekt A119, a navzdory nesčetným důkazům trvala léta na popření své přímé účasti na takovém šílenství. Carl Sagan se nakonec proslavil projekty na hledání mimozemských civilizací a stal se přesvědčeným bojovníkem za omezení počtu jaderných zbraní.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: jaderné zbraně, Měsíc, Projekt A119, Spojené státy, SSSR, Studená válka, válka, výbuch
Sdílet na Facebooku
