Notburga Ebenská

Křesťanská církev se může za dobu svého působení pochlubit velkým počtem světců a mučedníků. Na neznalého člověk může působit uctívání jejich ostatků až morbidně. Svatá Notburga Ebenská je stejný případ, nám je skoro neznámá.

V rakouské obci Eben Am Achensee v Tyrolsku se nachází poutní kostel této světice, který skrývá její ostatky. Jsou hlavně předmětem uctívání, i když způsob jejich vystavení působí až děsivě. Pojďme si však nejdříve povědět něco o samotné světici.

Notburga se narodila někdy okolo roku 1265 jako dcera kloboučníka v Rattenbergu u Innu. Později se stala kuchařkou a služkou na hradě a již v mladém věku se starala o nemocné a slabé. Již tehdy měla dívka zřejmě zázračné schopnosti.

Konala zázraky

Jednoho dne nesla Notburga v zástěře jídlo pro chudé a v ruce džbán vína. Její pán ji zastavil na dvoře a chtěl vědět, co s sebou nese. Podle legendy Notburga odpověděla: „Dřevěné štěpky a louh”. Když ji Jindřich II., který jí nevěřil, zkontroloval, měla v zástěře opravdu jen dřevěné štěpky a ve džbánu louh.

Přílišnou péčí o chudé se znelíbila hradní paní a musela službu opustit. Poté pracovala v Ebenu jako děvečka u jednoho sedláka. Právě z této doby je znám její nejslavnější zázrak. Sedlák po Notburze a ostatní čeledi vyžadoval, aby tvrdě pracovali i po večerním zvonění, a dokonce je v neděli nutil sekat obilí.

Když se sedlák Notburze pokusil bránit v modlitbách, vyhodila dívka do výšky srp, aby si tak vyprosila z nebes pomoc. Srp se údajně zastavil ve vzduchu a vznášel se nad její hlavou. To sedláka přesvědčilo, že nemá nikomu bránit v modlitbách a přestal je nutit pracovat mimo povolenou dobu.

Po smrti Jindřichovy manželky Ottilie podle legendy nenašla v hrobě žádný odpočinek. Kromě toho vypukla na Rattenbergu krvavá bratrovražedná válka mezi Jindřichem II. z Rattenbergu a jeho bratrem Siegfriedem. V průběhu konfliktu došlo k požáru na Rattenbergu. V této situaci si Jindřich II. vzpomněl na svou služebnou Notburgu a požádal ji, aby se vrátila do hradu. Dívka rychle uspěla v uzavření míru mezi bratry Heinrichem a Siegfriedem. Poté zůstala na Rattenbergu až do konce svého života. Jindřich II. a jeho druhá manželka jí dovolili pečovat o chudé a nemocné na zámku.

Smrt Notburgy

Další známý zázrak je spojen s její smrtí. Když totiž Notburga 13. září 1313 zemřela, nechal její pán tělo Notburgy položit podle jejího přání na vůz. Legenda vypráví, že volské spřežení bez kočího odvezlo její tělo ke kostelíku sv. Ruperta. Záhy na místo proudily davy poutníků.

Dnes se její ostatky nachází v poutním kostele v Ebenu. V oltářním obrazu hlavního oltáře za sklem se nachází celá její kostra, zahalená do šatů zdobených perlami. Kostra drží ve zdvižené pravici srp, na jejím levém předloktí pak visí konvice jako symbol péče o potřebné. Schránka s kostrou je uložena v mechanismu, který lze v případě potřeby vytáhnout, a tak zabránit případným zlodějům před krádeží.

Je to jediná známá kostra světce stojící na hlavním oltáři, což neodpovídá církevním zvyklostem. Na podlaze v kostele se také nachází náhrobní kámen, kde byly původně nalezeny její ostatky do roku 1718.

Kult sv. Notburgy někteří badatelé spojují s pohanskými rituály sklizně a plodnosti, což však neznamená, že světice nemohla činit míněné zázraky. Dne 13. září se každoročně koná procesí k její poctě. Notburga se stala patronkou služebných, odpočinku a večera. Ve městě má dokonce muzeum.

autor: Petr Matura
foto: commons.wikimedia.org