Únor byl podle starých tradic měsícem hodokvasů a nezávazného veselí. Pokračují a vrcholí v něm totiž oslavy masopustu, které započaly již v lednu po rozjímavém adventním půstu.
Lidé se veselím připravovali na další sebezpytování a předvelikonoční půst. Druhý únorový den, tedy Hromnice, jsou čtvrtícím dnem, což je přesně polovina doby od zimního slunovratu (cca 21. prosince) do jarní rovnodennosti (cca 21. března). Slované tento den nazývali Zimní dědkové a věřili, že první jarní bouře v tomto období má na svědomí rodící se bůh Perun.
První jarní bouřky Slované uctívali. Klekali si na zem a líbali ji, mávali polním nářadím a před vraty zatínali do země sekeru, Perunovu zbraň, aby mu tak pomohli vyhnat nebezpečné a zlé zimní duchy. Také se pořádně uklízelo a zapalovaly se očistné ohně. Ženy se oblékaly do zářivých barev jara, tedy do zelené, oranžové nebo žluté. Křesťané zase v tento den slavili svátek Uvedení Páně do chrámu. Druhého února totiž podle tradice uplyne přesný počet dní od narození Krista, určený pro potřebnou očistu na základě původních obecných Hospodinových pravidel.
Později se uchytil i zvyk svěcení svící v kostele. Z tohoto zvyku se dotvořil obyčej, kdy svíce, posvěcené v den Uvedení Páně do chrámu, měly za úkol chránit obydlí proti hromu a bouřím. Říkalo se jim Hromniční svíce a od nich pravděpodobně pochází i název svátku – Hromnice.
Páté období – únor a masopust
Dříve se údajně říkávalo, že rok má pět období: jaro, léto, podzim, zimu a masopust. Ten začíná první neděli po Třech králích a končí 40 dní před prvním pondělkem, který předchází prvnímu jarnímu úplňku. Masopust je zvláštním obdobím, kdy sice ještě vládne zima, ale ve vzduchu je už cítit jaro. Mělo se rovněž jednat o období zvýšené sexuální aktivity, protože děti počaté během masopustu se narodí v listopadu, kdy byl už konec polních prací, a tak rodička mohla v klidu přečkat šestinedělí, což by jindy během roku bylo mnohem složitější.
V průběhu celého masopustu jsou nejdůležitější jeho poslední tři dny, neděle, pondělí a masopustní úterý. Příprava na ně začíná Tučným čtvrtkem. Předcházela mu obvykle zabíjačka, takže čtvrteční oběd býval velmi sytý. Podle tradice se měl každý člověk důkladně najíst, aby byl celý rok silný a zdravý. Na stole obvykle bývala vepřová pečeně se zelím a knedlíky. Nechyběly ani koblihy a další smažené dobroty z kynutého těsta.
Vrcholný průvod
Vyvrcholením celého masopustu je masopustní úterý s průvodem. Již ráno se účastníci většinou scházeli v hospodském sále a chystali si masky. Průvod začal po poledni a trval až do pozdního večera. Pořadí masek v průvodu mělo svá pravidla. V čele vždy kráčely krásné červené masky vedené Laufrem, tedy vůdčím, urostlým mládencem, jenž byl oděn v bílé kombinéze pošité barevnými odstřižky. Laufr práskal bičem a na hlavě měl vysokou špičatou čepici. Průvod pak zakončovaly ošklivé a škaredé masky.
Průvod obvykle dorazil večer zpátky k hospodě, kde veselí pokračovalo, ale po půlnoci už se veselit nesmělo. Na ukončení oslav dohlížel představený obce, který v návaznosti na troubu ponocného, oznamující půlnoc, vyzval všechny přítomné, aby se v klidu rozešli do svých domovů. Zábava tedy utichla s Popeleční neboli Škaredou středou.
Za nacistické okupace byly lidové zábavy v Čechách a na Moravě zakázány a mnohé z nich již po válce nebyly nikdy obnoveny. V dnešní době se však na mnoha místech lidé ke svým tradicím opět vracejí. Měsíc únor může být i veselý.
autor: Petr Matura
foto: piqsels.com
Štítky: masopust, Měsíc, období, průvod, tradice, únor, zima, zvyk
Sdílet na Facebooku
