Možná to bude znít zvláštně, ale ne každý jedinec během tohoto příměří byl za tento stav rád. Našly se i výjimky. Pokračování příběhu o vánočním příměří.
První část najdete ZDE. Dochoval se minimálně jeden záznam o zkaženém vánočním příměří, a to příběh britského vojína Percyho Hugginse, který byl zabit výstřelem do hlavy puškou odstřelovače v Zemi nikoho, což vyvolalo další krveprolití v podobě odvety. Seržant, který zaujal Hugginsovo místo v naději, že pomstí jeho smrt, byl pak sám zajat a zabit.
V jiném příběhu jeden Němec během vánočního příměří nadával svým kolegům vojákům: „Taková věc by se za války neměla stávat. Nezůstal vám německý smysl pro čest?“ Tento pětadvacetiletý voják nebyl nikdo jiný než Adolf Hitler (1889–1945).
Když tedy spontánně vypuklo příměří, vůdci všech armád byli údajně zděšeni. Britský generál Sir Horace Smith-Dorrien (1858–1930) v důvěrném memorandu napsal, že „toto je pouze ilustrativním příkladem apatického stavu, do kterého se postupně propadáme“. Některé zprávy o vánočním příměří tvrdí, že vojáci byli potrestáni za sbratření a nejvyšší velení vydalo rozkazy, aby se to už nikdy neopakovalo.
Pravděpodobně po zbytek první světové války – konfliktu, jenž si nakonec vyžádal zhruba 15 milionů životů – k žádnému vánočnímu příměří nedošlo. Ale v roce 1914 tato podivná sváteční setkání všem zúčastněným připomněla, že války nevedly monstra, ale lidské bytosti. Po mnoho let se příměří stalo inspirací pro všechno možné, od uměleckých děl přes filmy vytvořené pro televizi až po reklamy a populární písně.
Vlčí příměří?
Za první světové války došlo údajně i dalšímu podivnému příměří, když se na východní frontě spojili ruští a němečtí vojáci. Proč? Jejich společným nepřítelem totiž byla smečka vzteklých vlků.
V dubnu 2019 se objevily zprávy o tom, že v době bitvy u Tannenbergu v roce 1914 došlo k tzv. „vlčímu příměří”. O tomto podivném příměří informoval The New York Times 29. července roku 1917. V článku se píše:
„Během loňského zimního tažení se vlci z území Polska a Pobaltského Ruska nashromáždili v okrese Kovno-Vilnius-Minsk do takové míry, že se stali skutečnou metlou sil ruských a německých bojovníků. Polovyhladovělé bestie byly tak vytrvalé v útocích na malé skupiny vojáků, že se staly vážnou hrozbou i pro muže bojující v zákopech. Jed, výstřely z pušek, ruční granáty a dokonce i kulomety byly postupně použity ve snaze odstranit tuto nepříjemnost. Ale marně. vlci – kteří nikde jinde nejsou tak velcí a mocní jako v Rusku – byli zoufalí z hladu a opovrhovali nebezpečím. Nové smečky se objevily místo těch, které byly zničeny ruskými a německými jednotkami.
Jako poslední možnost zahájili oba protivníci se souhlasem svých velitelů jednání o příměří a spojili své síly, aby porazili vlčí mor. Za krátkou dobu byl klid. A nebyla náhoda, že úkol porazit tohoto společného nepřítele byl přijat. Vlci byli postupně obklíčeni a několik stovek z nich bylo zabito. Zbytek prchal všemi směry a vyhnul se tak bezprecedentnímu masakru. Uvádí se, že vojáci už pak nebyli znovu napadeni.“
Odkud se vzaly
Tyto „informace“ byly převzaty v tehdejších tiskovinách, a ještě později se dostaly do některých historických publikací. Jen málo lidí se však odvážilo zkontrolovat zdroje New York Times.
Ruský vědec Sergej Matvejčuk však konstatoval, že pro tyto informace neexistuje žádný ruský zdroj. Zjistil, že 15. února 1917 tuto informaci poprvé zveřejnil deník Bridgeport Evening Farmer. Noviny Hopkinsville Kentuckian pak „zprávu“ (téměř stejnou) zveřejnil 22. února 1917, po nich následovaly noviny Alaska´s Daily Empire, a to dne 16. března 1917.
Jenže v Rusku se při výzkumu údajů o frontových událostech první světové války nenašly žádné zmínky o takovém „vlčím příměří“. Bylo by opravdu překvapivé, kdyby se soupeřící armády náhle rozhodly pro příměří, byť jen dočasné, a neobjevilo se to v jakémkoli rozkaze.
A tak zatímco vánoční příměří z roku 1914 podél západní fronty, které trvalo až do Nového roku 1915, je široce zmiňováno v memoárech, novinách i oficiálních dokumentech, o „vlčím příměří” není žádná taková zpráva.
Film na závěr
Na konec článku vám můžeme doporučit francouzsko-německo-anglický film „Šťastné a veselé“ (Joyeux Noël) z roku 2005. Je inspirován právě vánočním příměřím roku 1914.
autor: – skm –
foto: commons.wikimedia.org
Pixabay
Štítky: 1. světová válka, Adolf Hitler, konflikt, Německo, válka, vánoční příměří
Sdílet na Facebooku
