Tip na výlet: rakouské mariánské poutní místo Mariazell

Podle pramenů bylo poutní místo Mariazell založeno 21. prosince 1157, kdy byla socha Panny Marie donesena mnichem Magnusem z benediktinského kláštera svatého Lambrechta.

Jedna z pověstí vypráví, že velice zbožný mnich si s sebou na cestu přibalil sošku madony, kterou sám vyřezal z poctivého lipového dřeva. Podle legendy se mu právě 21. prosince nedaleko od cíle v cestě údajně znenadání zjevila obrovská skála a znemožňovala mu tak průchod. Začal se proto usilovně modlit k Panně Marii, která po chvíli jeho vroucí prosby vyslyšela, skálu rozevřela a umožnila tak mnichovi jeho těžkou pouť dokončit.

Ostatně již z názvu města je patrné, komu je zasvěceno město i bazilika. Panna Marie je také ústředním symbolem městského znaku. Kolem roku 1200 zde kníže Vladislav Jindřich vybudoval první kostel Mater Gentium Slavorum, kterým chtěl poděkovat za uzdravení ze své nemoci. Místní kostel, kam se vždy vydávala celá řada věřících, byl pak povýšen na baziliku v roce 1907. Baziliku navštívili i papežové Jan Pavel a Benedikt XVI. V jedné z kaplí se zde až do dnešních dnů nachází studánka s léčivou vodou, která prý má mít blahodárný účinek na oči.

Bazilika v Mariazell jako poutní cíl

Cílem duchovních poutníků je tedy dnešní trojlodní bazilika se třemi věžemi v průčelí. Bazilika měla do 17. století raně barokní podobu, kterou jí dal švýcarsko-italský stavitel Domenico Sciassio. Místní zajímavostí je gotická věž, v níž se nachází největší zvon ve Štýrsku, pocházející z roku 1950 a vážící 5 702 kilogramů. Chloubou baziliky jsou rovněž i dvě pokladnice, v nichž jsou uloženy četné votivní obrazy a mnoho vzácných darů jako výraz díků za vyslyšené modlitby a mnohá uzdravení.

Císař Karel VI. daroval městu jako děkovný dar hlavní oltář, který byl do kostela umístěn v roce 1692 a posvěcen v roce 1704. Císařský architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu na oltář navrhl baldachýn pro trůn sedící milostné madony s Ježíškem posazeným na klíně. Pravděpodobný vznik sochy je odhadován ještě před rokem 1300.

Velká Matka Rakouska

Dnes je tedy socha, malá svými rozměry, avšak velká významem, známá pod jménem Magna Mater Austriae (Velká Matka Rakouska), umístěna v bazilice, která je po celý rok přístupná veřejnosti. Soška je podobně jako Pražské Jezulátko podle tradice oděna do nádherných, ručně ušitých šatů. Bez oděvu ji lze vidět pouze dvakrát do roka, a to během svátku Narození Panny Marie, který připadá na 8. září, a pak právě ještě 21. prosince, tedy u příležitosti oslav založení kláštera a samotného městečka. A pokud se sem vydáte právě v tomto předvánočním čase, zažijete rovněž místní oblíbené vánoční trhy s klidnější atmosférou, než jaká panuje na obdobných trzích ve velkých městech. Navíc zde najdete i zcela regionální originální náměty na vánoční dárky.

Díky mnohým zázrakům a vyslyšeným modlitbám se Mariazell stalo jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst ve střední Evropě a zcela jistě prvním v řadě mezi rakouskými věřícími. Rakouští poutníci za místní Bohorodičkou neváhají i pěšky urazit až stovky kilometrů. Katolíci podél Dunaje navíc věří, že Bohorodička v Mariazell kdysi Evropu ochránila také před vpádem Turků. Toto poutní místo je však posvátné taktéž pro Maďary i ostatní národy bývalého Rakousko–Uherska. A jak dokládají četná svědectví, i návštěvník, který není katolického vyznání, pociťuje pozitivní energii tohoto místa, které je za stovky let již doslova „promodlené”.