Celkově lze objevit řadu míst spojených s událostmi zázraků, zjevení či údajných zázračných uzdravení, avšak mnohá z nich postupně upadla v zapomnění, například Mariazell.
Jedno z téměř zapomenutých míst nese spojení s kovářem, pocházejícím z moravské obce Lubník – Jakobem Franzem. V roce 1735 utrpěl Jakob úraz při pádu ze saní, jenž mu způsobil trvalé vnitřní bolesti. Léčebné postupy selhávaly a vzhledem k jeho vážné nemoci a hluboké zbožnosti se v roce 1742 vydal na poutní místo Mariazell.
Toto místo bylo již od 12. století označováno za místo zázraků. Zaznamenány jsou nejrůznější příběhy, například o ženě, která měla na svědomí smrt rodičů i vlastního dítěte. Po příchodu do Mariazell však démoni z jejího těla zmizí. Místo také údajně pomáhá v léčbě nemocí a seznam těch, kteří zde prožili zázračné uzdravení, neustále roste.
Navzdory bolesti a klesající fyzické síle se odvážný kovář rozhodne svou pouť dokončit. Avšak nedojde daleko. Nedosáhne ani nedalekého vrcholu Rychnovského vrchu a vyčerpáním bezvládně klesne na zem. V té chvíli prožívá vizionářský zážitek, když se mu zjevuje Bohorodička, dotýká se ho a vybízí jej, aby svou cestu k Mariazell dokončil. Kovář se probouzí až následujícího rána a s úlevou zjišťuje, že jeho bolesti zmizely. Díky tomuto zázraku se mu nakonec skutečně podaří dokončit svoji pouť.
Na místě, kde se mu Panna Marie zjevila, zavěsí na strom její obraz a později přidá sochu Marie, kterou nechal zhotovit u moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. S rodinou se poté vrací na Rychnovský vrch, který díky této události začínají označovat jako „moravský Mariazell”, aby se modlili a vyjádřili vděk za uzdravení.
Přidaná kaple a mše
Když se této věci ujaly církevní autority, rozhodly, že socha bude přemístěna z lesa do kostela sv. Mikuláše v Rychnově a umístěna na hlavním oltáři. Toto přenesení se uskutečnilo 25. července 1749 za mimořádně velké účasti věřících. V roce 1850 byla na místě zázračného uzdravení postavena malá vodní kaplička, k níž v roce 1867 přibyla dřevěná poutní kaple. Naposledy byla výrazně upravena v roce 1931. Původní vodní kaplička s pramenem dnes tvoří součást nové kaple, odkud voda vyvěrá napravo od oltáře a je vedená i mimo kapli. Tato kaple byla za velké účasti lidu znovu vysvěcena 2. července 1932.
Rovněž i milostný obraz Panny Marie byl ze svahu Rychnovského vrchu přemístěn do farního kostela sv. Mikuláše, který se stal poutním kostelem. V jeho sakristii jsou uschovány děkovné tabulky a různé předměty, které zde zanechali uzdravení, jako jsou kupříkladu starodávné berle, brýle a další artefakty. Vznikla tak vlastně nakonec dvě poutní místa: farní kostel a lesní kaple na svahu Rychnovského vrchu. I v dnešní době se jedná o nádherné a klidné místo v srdci přírody. Mše se zde slouží v období od května do října každou neděli odpoledne a hlavní pouť se koná v neděli okolo svátku Narození Panny Marie.
Jak dopadl kovář?
Na rychnovském hřbitově, naproti bočnímu vchodu do kostela a u hradební brány, je pohřben Jakub Franz z Lubníka, kovář, kterému se Panna Marie zjevila a kterému bylo podle víry uděleno uzdravení z těžké nemoci.
K Rychnovskému vrchu se váže ještě jedna záhada. Obyvatelé okolních vesnic občas slýchali nezvyklé zvuky, hukot a rány, které údajně vycházely z nitra kopce. Tento podivný hluk se nejvíce projevoval před blížící se bouří. Existenci těchto záhadných zvuků potvrdili i dělníci při budování olomoucko-pražské dráhy v roce 1843, když nedaleko odtud prováděli hloubení pro železniční tunel. Tuto záhadu se nejrůznějšími způsoby pokoušelo vysvětlit již několik vědců, ale jejich tvrzení se nikdy nedala potvrdit. Zajímavé však je, že tyto zvláštní zvukové efekty ustaly koncem II. světové války, a tak i tato záhada zůstala nakonec neobjasněna.
ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKUOBJEDNAT ČASOPIS
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: Jakub Franz z Lubníka, kaple, Mariazell, Panna Marie, poutní místo, Rychnovský vrch, uzdravení, zázrak
Sdílet na Facebooku
