Tip na výlet: Zámek Mokrosuky, rejdiště místních duchů

Mokrosuky jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obci v okrese Klatovy. Zámek sloužil jako panské sídlo až do 17. století.

V roce 1628 zámek získává velký bojovník, don Martin de Hoeff-Huerta (cca 1580–1637). Ten z výnosu tohoto panství financoval svůj pluk, který byl na zámku občas i ubytován. Podle svědectví současných majitelů zde o paranormální jevy rozhodně nemají nouzi. Možná by se po zámku mohly bezcílně toulat například i duše zemřelých vojáků.

Rovněž již výše zmiňovaný Martin de Hoeff-Huerta by mohl být jedním z místních přízraků, bloudících zde zejména po zámeckých arkádách. Je totiž velice dobře možné, že na zámku dodnes marně hledá svoji dceru, jež prý ještě během svého života zcela nemilosrdně zapudil. A nesouvisí tento příběh i s místní legendou o Bílé paní?

Pověst o dívce

Pověst vypráví, že na zdejší tvrzi kdysi žil bezcitný a pyšný pán. Ten odvrhl svoji dceru za to, že odmítla bohatého, urozeného nápadníka a zamilovala se do jednoho chudého mladíka ze vsi. Za nějaký čas však na rytíře dolehly výčitky svědomí, a tak nechal svoji dceru hledat, jenže marně. Jen lidé ve vsi věděli, že se dívčin přízrak objevuje u staré lípy. Mohla se snad duše možná již mrtvé nešťastné dívky vtělit do tohoto stromu? Ostatně, tato několik století stará lípa dodnes roste na západním okraji vsi u silnice směrem na Hory Matky Boží. Její mohutný kmen ukrývá malou kapličku. Zjevení se zde údajně objevuje dodnes. Nebohá dívka až do dnešních dnů, stejně jako zřejmě i její přísný, neoblomný otec, pravděpodobně nenachází svůj klid.

Bohorodička

Nedaleké Hory Matky Boží, součást obce Velhartice, jsou zase spjaty s pověstí o Bohorodičce. Jak je již zřejmé i z názvu, místní patronkou byla Panna Marie, které byl zasvěcen zdejší kostel, barokně přestavěný v roce 1637. Řezbář prý nesl sochu Bohorodičky do jedné ze sousedních osad a chtěl si na Horách odpočinout. Jakmile se občerstvil, nemohl však již sochu uzvednout. Povolal proto místní siláky, ani ti si ale se sochou neporadili. Na radu faráře a po modlitbě dvě malá děvčátka sochu uzvedla. Všichni z toho usoudili, že socha chce na Horách zůstat, odnesli ji tedy do kostela a osadu na její počest pojmenovali Hory Matky Boží.

Zajímavá je také i místní Kalvárie z 19. století, vedoucí ke kapličce Proměnění Páně, která je velmi pozitivním místem a vybízí nás k odpočinku. Nachází se zde dokonce kdysi snad i léčivý pramen, jenž však dnes již bohužel není pitný. Mokrosuky rozhodně stojí za návštěvu.