Naše první česká světice svatá Ludmila, jejíž výročí smrti si každoročně 15. září připomínáme, je obestřena hned několika doposud neobjasněnými záhadami.
Jednou z nevyřešených záhad je už tajemství jejího původu. V prologu o svaté Ludmile, jejíž jméno znamená „lidu milá”, se píše: ,,…byla ze země srbské, knížete srbského dcera“. Mělo by se jednat o slovanské knížectví poblíž dnešního města Halle. Většina z nás má však v paměti informaci z hodin dějepisu, že se zřejmě narodila a vyrůstala na Pšově. Podle mínění některých archeologů patřil Pšov mezi nejstarší hradiště vůbec a měl stát přibližně na místě dnešního mělnického zámku. Našlo se zde však poměrně málo nálezů z 9. století, a tak se někteří historikové domnívají, že hradiště mohlo ležet i mimo území dnešního Mělníka.
Mělník je však spojen i s legendou o původu pěstování vinné révy v Čechách. Pověst praví, že první sud vína byl do Čech přivezen z Moravy. Určen byl údajně pro českého knížete Bořivoje a právě jeho manželku Ludmilu, a to ku slavnostní příležitosti, konkrétně křtu jejich syna Spytihněva. Kněžna Ludmila si prý víno zamilovala natolik, že následně nechala přivézt vinnou révu do Čech a vysázet ji právě v místech dnešního Mělníka.
Spor o výchovu
Ať již všemu ostatnímu bylo jakkoli, osudným se pro Ludmilu stal rok 906. Tehdy se její syn Vratislav oženil s Drahomírou. Časem Vratislav svěřuje svého syna Václava do výchovy své matky Ludmily. Ludmila se postarala, aby Václav dostával vzdělání ve vyhlášené škole na Budči, což jí Drahomíra vyčítala s tím, že z Václava dělá mnicha. Drahomíra takovou výchovu rozhodně neschvalovala. Kníže by měl podle ní v ruce svírat meč, nikoli pisátko k voskové tabulce.
V únoru roku 921 manžel Drahomíry, kníže Vratislav I., umírá a za knížete byl zvolen nezletilý Václav, za kterého měla dočasně vládnout jeho matka Drahomíra. Současně však bylo knížecí radou rozhodnuto, že Václav a jeho bratr Boleslav budou svěřeni do výchovy Ludmily. Tím se Ludmila stala poručnicí obou chlapců a Drahomíra se tak ocitla na vedlejší koleji. Již tak silné napětí ve vztahu obou žen navíc zvýšila i skutečnost, že Drahomíra velmi pravděpodobně prosazovala jako budoucího knížete Boleslava, zatímco Ludmila Václava. Drahomíra se sice podřídila, nicméně nepřestávala čekat na svoji příležitost.
Odchod na Tetín a vražda
Spory obou žen se zřejmě neustále stupňují a v létě roku 921 tak nakonec Ludmila se svými věrnými odchází z Prahy na svoje hradiště Tetín, kde chce možná i založit centrum odporu. O tom však lze pouze spekulovat. Nicméně Ludmila se může kdykoli vrátit. Situaci je tedy nutné vyřešit jednou provždy.
V pátek 15. září 921 v noci tak k Tetínu dorazil oddíl bojovníků, vyslaný sem téměř jistě Ludmilinou snachou Drahomírou. Ludmilu, ležící na loži, strhli na dlažbu a uškrtili pravděpodobně jejím vlastním závojem. Zanedlouho po jejím pohřbu se však prý kolem tetínského hrobu začínají dít zvláštní události. Údajně se zde vyskytují tajemná světla, samovolně se zapalují svíce a z hrobu se snad i line omamná vůně. Ani první z několika zázračných uzdravení na sebe nenechává dlouho čekat. Skutečně tedy naše první česká světice dokázala konat zázraky?
autor: Petr Matura
foto: commons.wikimedia.org
Štítky: česká historie, Česká republika, české pověsti, Drahomíra, kníže Václav, svatá Ludmila
Sdílet na Facebooku
