Svatý Václav neodmyslitelně patří k české národní tradici. Podle pramenů byl 28. září zřejmě roku 935 zavražděn ve Staré Boleslavi, a to prý na objednávku svého bratra.
Dodnes však není jisté, jak vlastně se vražda svatého Václava odehrála, ani kterého roku k ní přesně došlo. Údajně je i docela možné, že mladší kníže Boleslav nebyl ve skutečnosti tak lstivý, jak ho legendy líčí. Navíc – jak je to s datem narození českého knížete, svatého Václava? Jeho otec, kníže Vratislav I., se měl podle některých pramenů s Drahomírou, Václavovou matkou, oženit až v roce 906.
Jedna z legend o životě a smrti českého světce zase praví, že se právě píše rok 903, když se ve stochovském přemyslovském hradišti narodil chlapec Václav, jehož babičkou je kněžna Ludmila, budoucí první česká světice. Městečko Stochov najdeme nedaleko Kladna. Po údajném bývalém přemyslovském hradišti zde však již dávno není ani stopy. Také i pojmenování tohoto místa je spjato s legendou. Malý kníže Václav byl údajně v péči až 100 chův. Odtud tedy zřejmě pramení i název Stochov. I přes takové množství opatrovatelek však Václav nakonec v dospělosti násilné smrti neunikl.
Čí byl ve skutečnosti syn?
Starobylé legendy často zmiňují Václavovo dětství a problematický vztah s matkou Drahomírou. Někteří badatelé se dokonce přiklání i k teorii, že Drahomíra byla nevlastní Václavovou matkou. Tomu odpovídá i nejasnost ohledně roku narození knížete Václava. Vysvětloval by se tak i jejich atypický vztah, a navíc také skutečnost, že Drahomíra by na knížecím stolci pravděpodobně mnohem raději viděla Václavova mladšího bratra Boleslava. A i to, proč byl Václav v podstatě vychováván babičkou Ludmilou. Právě ona měla pak vliv na příklon Václava ke křesťanství.
Mnoho legend pak vyzdvihuje právě Václavovu zbožnost a také pracovitost. Údajně sám pracoval na první české vinici, kterou nechala založit jeho babička, kněžna Ludmila, v místech dnešního města Mělník. Možná z tohoto důvodu si svatého Václava vinaři vybrali za svého patrona. Kníže Václav se objevuje i na korouhvi mělnického vinařského cechu z roku 1733. Svatý Václav je na ní zachycen, jak v kádi šlape víno. V pozadí je vidět jak vinice, tak město Mělník. Pověst pak také tvrdí, že nejen v posvátném Blaníku, ale právě také v návrší, na němž stojí mělnický zámek, údajně spí jeho zkamenělé vojsko, připravené prý v dobách nejvyššího ohrožení neprodleně přispěchat na pomoc české zemi.
Václavova koruna
Svatý Václav byl v našich zemích vždy mimořádně ctěn. Například Karel IV. nechal ku příležitosti své korunovace vyrobit korunu, kterou posléze věnoval právě svatému Václavovi. Tato koruna měla neustále spočívat na lebce svatého Václava a kníže ji jen zapůjčoval na korunovaci českých králů. Koruna vždy patřila svatému Václavovi a spravovala ji kapitula svatovítská. Za její zapůjčení za účelem korunovace musel český král svatému Václavovi platit, a to nemalou částku. Tyto peníze dostávala právě kapitula.
Jedná se o nejstarší a nejvýznamnější součást českých korunovačních klenotů a posvátný charakter koruny umocňovala skutečnost, že šlo o korunu relikviářovou. Původně byl totiž do křížku na jejím vrcholu zasazen údajný trn z Kristovy trnové koruny. Český král byl tak v podstatě symbolicky
korunován stejnou korunou jako samotný Kristus.
Koruna byla i pod přímou papežskou ochranou, přičemž kdokoliv, kdo by překročil některé z ustanovení vymezujících její užívání, měl již činem samotným propadnout nejtěžšímu církevnímu trestu, tedy vyobcování z církve. Podle pověsti navíc každý člověk, který není oprávněn korunu nosit, ale nasadí si ji na hlavu, do roka umírá. V listopadu roku 1941 si ji prohlédl a snad i na hlavu nasadil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, jenž následně umírá na následky atentátu 4. června 1942.
autor: Petr Matura
foto: commons.wikimedia.org, Pixabay
Štítky: Česká republika, Drahomíra, koruna, legendy, Ludmila, svátek, Svatý Václav
Sdílet na Facebooku
