Již jako malý, neznalý pověstí a místních záhad, jsem se rád procházel po pražském Podskalí a jeho okolí. Vždy mne tato část města přitahovala svojí tajemnou energií. Jistě na tom má podíl i blízkost mystického Vyšehradu. Co všechno tam najdeme?
Pohanská pohřebiště a obětiště
Tajemné Podskalí má samozřejmě svá strašidla. Asi nejznámější je čert v Emauzích či černý pes. Možná jsou však částečně tyto pověsti založeny na reálných setkáních s neznámem. Své vypovídají i některé názvy ulic. Například v místě, kde se dnes nachází ulice Na Hrobci, prý bývalo pohanské pohřebiště. Jiné prameny sice vypráví, že název je podle měšťana Václava z Hrobky, který v 15. století vlastnil zdejší pozemky. To však nevylučuje ani první možnost a klidně by se mohlo jednat o synchronicitu. V ulici, která dnes nese název Na Moráni, byl zase podle pověstí posvátný pohanský háj s modlou bohyně smrti Morany. Byl tedy v těchto místech nějaký posvátný okrsek, jehož energie se promítá až do dnešních dnů?
Lákání k sebevraždě a do záhrobí
Známá astroložka Olga Krumlovská například vzpomínala na doby, kdy v Podskalí pobývala, v tom smyslu, že měla často pocit, jako by ji cosi přemlouvalo vyskočit z otevřeného okna. Je to však zkušená ezoterička a osoba se silnou vůlí, která se těmito pocity nedala ovlivnit. Je však pak čirá náhoda, že v Plavecké ulici skončil svoji životní pouť v roce 1951 známý básník Konstantin Biebl rovněž skokem z okna?
Skeptik bude oponovat, že ho k tomu donutila vážná nemoc a deprese, což je také pravda. Nepřispěla však k tomuto radikálnímu řešení též i energie tohoto místa? Mám nepotvrzené informace, že podobných pádů zde bylo během minulého století více…
Noční přízrak
Sám jsem v tomto místě měl také zvláštní zážitek. Když mi bylo asi 15 -16 let, našel jsem si s kamarádem brigádu v jedné z okolních ulic. Budoucí nový nájemník si nás během prázdnin najal, abychom před jeho nastěhováním vymalovali a natřeli okna. V bytě jsme se po svolení rodičů rozhodli přespat, abychom mohli hned ráno pokračovat v práci. Večer jsme si tedy ustlali v jednom z pokojů, a protože jsme se přece jen poněkud báli, aby nás někdo nepřekvapil, nechali jsme zevnitř v zámku klíče, takže do bytu nemohl nikdo vstoupit. Jednalo se o byt ve vyšším patře. Kolem půlnoci až jedné hodiny ranní nás však vzbudily kroky a světlo. Asi jako když kdosi prochází předsíní a jde do další místnosti. Strachy jsme se ani nehýbali a až dlouho po tomto zážitku jsme zkontrolovali zámek. Ten byl neporušený. Kdo nebo co chodilo po bytě, dodnes netuším…
Křeslo po mrtvém
V Podskalské ulici se také nacházela kavárna, o které paní Krumlovská vypráví ve své knize Věřte nevěřte. Cituji: „Chodíval tam bývalý stálý host Bronislav. Zemřel už před lety, ale jeho fotografie stála v podniku stále. Chodí tam občas a někdy mám pocit, že si s sebou vodí kamarády. Míval své oblíbené křeslo, na němž sedával, a v mém případě se po Broňově smrti potvrdilo, že není radno v něm sedat. Seděla jsem v něm, když mi přišla zpráva o smrti otce. A také jsem v něm seděla, když mi přišla zpráva o tragické nehodě spolužáka.“
Paní Krumlovská vzpomíná ve své knize ještě na další podobné zážitky nejen ve zmiňované kavárně a této jistě nejen velmi senzitivní, ale také velmi seriozní dámě můžeme jistě věřit.
Nelze taktéž zapomenout, že v blízkosti Podskalí se nachází nejen tajemný Vyšehrad, ale nedaleko najdeme například i Faustův dům a v okolí je v podstatě celý areál nemocnic i mnoho mystických kostelů. Tato tajuplná místa stojí určitě za pozornost i za vaši návštěvu. A nejspíše nejen jednu.
Petr Matura
Foto: autor
Štítky: energie, Praha, strašidla, zkušenosti