Byl to německý duchovní léčitel, který neměl žádné medicínské vzdělání, a přesto uměl léčit. Považoval se za vesmírného vyslance a vyzýval lidi k velké proměně na sobě samých, na svém zdraví.
V čem ještě byl jiný a zvláštní? Jeho léčitelská praxe spočívala hlavně v práci s Kristovými energiemi, což jsou podle mnohých léčitelů ty vůbec nejčistší a nejsilnější uzdravující energie. Bruno Gröning, o jehož mimořádných schopnostech se mluví dodnes, při léčení vůbec nepoužíval doteky rukou. Pouze zesílil své „napojení“ na léčivý kanál, a pak vypustil energii ze sebe. V podstatě se pro tu chvíli stal živoucím zářičem energie.
Jeho skromnost byla pověstná. Když se zprávy o zázračných uzdraveních začaly šířit po celém kraji, léčitel často říkával, že je pouhým služebníkem božím a pouze jeho nástrojem. Odmítal, že by měl sám za sebe jakoukoliv zásluhu na vyléčení pacientů. Jeho léčebná síla byla tak neuvěřitelná, že ho pronásledovaly davy nemocných lidí, kteří se chtěli přiblížit jeho prostřednictvím Bohu a požádat jej o vyléčení. Tak silně na ně působila Brunova energie, kterou ze svých rukou dokázal vysílat i na dálku. V roce 1949 se Bruno, aby si odpočinul od neustálého pronásledování, v utajení přestěhoval do jižního Německa. Ale novináři ho vypátrali dříve, než doufal. K jeho statku pak každý den přicházely desítky tisíc lidí s vírou, že zde budou uzdraveni.
I SKEPTICI MĚNÍ NÁZORY
Novinář Rudolf Spitz, který v té době Gröninga navštívil, o tom později napsal své svědectví. Popisoval, že v ulici se davy tisíců lidí tísnily ještě v půl jedenácté večer a to, co novinář spatřil na vlastní oči, byla přehlídka bídy a utrpení. Vzpomínal: „Davem se k němu drali epileptici, slepci i nemocní o berlích. Matky nesly na zádech své ochrnuté děti snažily se k léčiteli dostat co nejblíže. Byla tam všude cítit bezmoc, byl slyšet všudypřítomný křik, prosebné volání o pomoc a hluboké vzdychání…“ Nutno říci, že prostí lidé nebyli jediní, kdo na svých tělech zaznamenali pod okny Bruno Gröninga výrazné a často – i úplné -uzdravující změny. Jeden z těch, kteří o svých vlastních prožitcích promluvili nahlas ke všem přítomným, byl překvapivě i mnichovský policejní prezident: S dojetím v hlase přiznával, že se mu jen při čekání na Gröninga vytratil ischias (zánět sedacího nervu), který ho bolestivě trápil už delší dobu.
LIDSKÉ ZÁKONY HO SPÁLILY
I přesto, že si lidé z celého světa nemohli jeho mimořádný „dar od Boha“ vynachválit, byli tu i mnozí další s zcela odlišným přístupem. Ti chtěli Bruno Gröningovi z různých důvodů (zejména finančních a ideologických) znemožnit provádět léčitelskou praxi za každou cenu.
Kdekoliv se Bruno objevil, tam byly velké davy lidí. Úřady byly bezradné.
Přestože existovalo nesčetně medicínsky zdokumentovaných případů, které nadevše prokazovaly, že léčitel uzdravil i „nevyléčitelné“ stavy, dostal Bruno Gröning zákaz léčit a byl vtažen do mnoha stratiplných soudních procesů. Jen proto, že odmítl léčit ve spolupráci s klinikami za peníze pacientů. Dělal to totiž úplně zadarmo a nehodlal na to nic měnit. Tím si proti sobě poštval mocné nepřátele. Mnohokrát smutně poznamenal… „Když mi bude moje působení neustále zakazováno, vnitřně shořím.“ A to se také stalo. V lednu roku 1959 zemřel na rakovinu žaludku. Patologové při pitvě nemohli uvěřit svým očím a nechápali, jak mohl léčitel tak dlouho – a v tak závažném zdravotním stavu – žít bez větších bolestí a obtíží. Bylo to pro ně hádankou. Lékaři popsali, že to vypadalo, jako by muže někdo „spálil zevnitř.“ Životní pouť Bruna Gröninga tedy sice netrvala dlouho, avšak jeho moudrost s námi zůstává dál…
Co je v lásce stvořeno, může jen v lásce žít…
Bruno Gröning svým pacientům laskavě vysvětloval, že ten, kdo se ve svých myšlenkách příliš zabývá svou nemocí, vědomě si jí drží – a tím uzavírá boží síle cestu. Pozitivní myšlenka totiž tvoří a boří vše negativní! Boží síla, které léčitel říkal heilstrom (a měl o ní přesné intuitivní informace), může nastolit uzdravení a to jak chronických, tak i degenerativních onemocnění. To byla slova, která „ležela v žaludku“ mnohým jeho odpůrcům, kteří věřili jen tomu, na čem dokážou sami vydělat.
KDO HLEDÁ ODPOVĚDI, TAK JE NAJDE
Brunovo učení spočívalo v síle ducha. Tvrdil: „Člověk je jako baterie. Aby mohl plnit své úkoly, musí stále znovu a znovu přijímat životní energii. Stejně jako vybitá nebo málo nabitá baterie nemůže plně fungovat, je to tak i v případě člověka. Následkem toho pak vzniká nervozita a podráždění. Později energie strachu sílí a následně vzniká nemoc. Víra v dobro je stejně silná jako víra ve zdraví. Léčivé vlny jsou všude kolem nás, jen je třeba vnímat a přijímat…“
Jak se můžeme naladit na energii boží?
„Heilstrom“ se podle rad nevšedního léčitele přijímá tak, že člověk musí být uzemněný – mít nohy na zemi, nekřížit ani ruce ani nohy, aby se nebránilo toku energie, ruce položit na stehna a namířit dlaně vzhůru pro přijímání. Přitom si můžeme pustit meditační hudbu Bruno Gröninga (je dostupná i na internetu), která naši energii zharmonizuje. Avšak není to nutně zapotřebí, stačí jen myslet na hezké věci. Heilstrom naráží na vše, co v těle škodí a začíná působit očistně. Projevuje se to mírnými bolestmi nebo slabou nevolností. Poté začíná nemoc pomalu mizet. Důležité je, aby se člověk nezabýval svou nemocí ve svých myšlenkách, protože tím ji pak udržuje aktivní a při životě. Zde působí zákon přitažlivosti.
Brunovo učení je Boží moudrostí, která vede k uzdravení. Existuje mnoha výpovědí bývalých pacientů, kteří se zcela vyléčili. Za zmínku stojí alespoň výpověď jednoho muže, zaznamenaná v roce 1980. Měl nemoc z ozáření Černobylu, ale zcela se uzdravil. Stejně příznivé zprávy přicházely od mnoha pacientů, kterým energetické působení Bruno Gröninga vyléčilo závažné problémy se srdcem, rakovinu, ochrnutí, částečnou slepotu, astma, různé chronické nemoci, koktání atd.
V dnešní době existuje spousta spolků, přátel Bruna G., kteří jeho učení šíří dál a díky nim je stále více vyléčených a zdravých lidí. Jeden z jeho přátel, profesor Hohman, údajně kdysi prohlásil: „Vždy, když už Boží pořádek nestál ve středu lidského bytí, přišli lidé obdaření Boží přízní, kteří vyzývali k návratu ke Všemohoucímu…“
„Člověk žije jenom tehdy, pokud život prožívá. Co prožije, to vlastní, co promarní, to ztratil.“ Bruno Gronning
Text pro Záhady života připravila: Jana Smolková, foto: pixabay, www.bruno-groening.org
Štítky: energie, Ježíš, léčitel, léčitelství, zdraví
Sdílet na Facebooku
