Známý meč krále Artuše je pravděpodobně pouhou legendou. Podobný meč, jehož příběh je stejně neuvěřitelný, však skutečně existuje jinde. Jedná se o meč svatého Galgana.
V italském Toskánsku, 30 kilometrů od Massa Marittima, v provincii Siena, se nachází Rotonda di Montesiepi a ruiny starobylého cisterciáckého opatství postaveného v roce 1182 na místě, kde svatý Galgano žil poslední rok svého života a kde kdysi zabodl svůj meč do kamene. Cisterciácké opatství bylo postaveno až později, kolem roku 1218.
Galgano se narodil v roce 1148 nedaleko Chiusdina. V mládí byl bohatým rytířem. Jako nezvladatelný se údajně dostal do špatné společnosti. V té době to znamenalo účastnit se „vzájemných válek, které vedli místní páni z Gerardesca, Pannocchieschi a další, a prolévat krev svých sousedů”. Galgano tak po mnoho let žil jako nelítostný válečník a užíval si bujarého života. Jednoho dne však spadl z koně a prožil náboženské zjevení, po němž brzy konvertoval ke křesťanství. Již před touto událostí se však jeho matce zdálo o svatém archandělu Michaelovi, který ji prý požádal, aby oblékla svého syna jako rytíře, jenž se stane rytířem Boha.
O něco později měl rovněž i Galgano též prorocký sen. Zdálo se mu o svatém Michaelovi, který mu řekl: „Pojď za mnou.” Galgano byl potěšen a vydal se za ním, následoval světce až k řece. Poté dorazili k ústí dlouhého mostu, který se dal přejít jen s velkými obtížemi. Pod mostem si Galgano všiml mlýna, jenž se točil a byl hnán proudem řeky. Když přešel most, dostal se na krásnou, rozkvetlou a voňavou louku, odtud pokračoval dál a zdálo se mu, že vstupuje do podzemí. Tím místem byl Montesiepi a tam uviděl kruhovou chýši, do které vstoupil. Uvnitř bylo 12 apoštolů a vedle nich otevřená kniha. Galgano se následně probudil a byl zcela ohromen tímto viděním.
Podle legendy pak v roce 1180 Galgano opouští svou nevěstu a začíná žít poustevnickým životem, přičemž prožívá vize, které ho přiměly k vybudování vlastní poustevny, kam ho zavedl zbloudilý kůň. Jednalo se o místo, které rytíř viděl ve své vizi. Podle ní měl však postavit na vrcholu kopce kříž. To se ale zdálo nemožné, jelikož na celém kopci nebylo žádné dřevo. Nakonec tedy Galgano zarazil svůj meč do kamene, kterým projel jako máslem. To mělo symbolizovat odmítnutí násilí a všech předešlých krutostí. V roce 1181, pouhých 11 měsíců po rozhodnutí stát se poustevníkem, však Galgano umírá a toto místo se záhy stává cílem dlouhé řady poutníků.
Je legenda pravdivá?
Před několika lety provedl na této skále vědecké výzkumy profesor Luigi Garlaschelli, výzkumný pracovník na katedře chemie Univerzity v Pavii. Garlaschelli vyvrtaným otvorem odebral z vnitřku kamene vzorky meče a poslal je k analýze.
„Druh meče odpovídá stylu jiných podobných zbraní té doby. Můžeme ho dokonce označit za meč typu Xa, typický pro konec 12. století. Přestože železné artefakty nelze jednoznačně datovat, složení kovu neodhalilo použití novověkých slitin, a proto zcela odpovídá středověké provenienci. Porovnali jsme ‚otisky‘ stopových prvků v kovu meče s otisky na kouscích železné strusky, které se stále nacházejí v okolí velkého opatství svatého Galgana. Tato struska je odpadním produktem malých sléváren, kde mniši vyráběli své primitivní železné nástroje z místní železné rudy,” napsal tehdy Garlaschelli.
Ještě bizarnější je však zřejmě existence dvojice mumifikovaných rukou, které najdeme vedle meče – prý se jedná o ruce zlodějů, kteří se pokusili kámen ukrást, ale byli potrestáni samotným Bohem. Ruce byly rovněž karbonově datovány do 12. století. Kromě toho se zjistilo, že rukojeť, vyčnívající z kamene, a čepel meče pod ní tvoří jeden celek. Jsou snad v tomto případě opravdu ve hře mystické síly? Nebo možná jednou přijdou vědci této skutečně zvláštní záhadě na kloub?
autor: Petr Matura
foto: Pixabay, Unsplash
Štítky: artefakt, Bůh, historie, kříž, legenda, meč, meč svatého Galgana, pravda, výzkum
Sdílet na Facebooku
