Česká kotlina byla domovem mnoha dávných kultur, a i když o jejich náboženství a obyčejích určitě nevíme všechno, některá božstva zůstala uchována v legendách nebo jako pohádkové bytosti v pověstech. Jejich skrytou existenci pomůže často odhalit třeba název obce nebo blízkého kopce.
Švédské šance
Dvoje Jemníky, obojí pohanské
Například obec Jemníky, která se nachází nedaleko Mladé Boleslavi, možná získala svůj název po bytostech známých nechvalně. Jamníci totiž byli zlí duchové či skřeti žijící v jámách, kteří páchali zlo a škodili lidem. Je jen náhodou, že na blízkém vrchu Chlum, zvaném také Švédské šance, se nachází studánka v dolíku, u níž se zjevuje přízrak černého muže a psa? Jedná se snad o démona, který mohl být upoután dávnými knězi, aby neškodil lidem? Na místě se totiž nacházelo slovanské hradiště, a tak by nebylo divu, že dávní obyvatelé, které démoni sužovali, chtěli mít klid.
Později zde byla vystavěna kaplička a pramen, který vytékal na úbočí Chlumu, prý byl zázračný a říkalo se mu Boží voda. To nic nemění na tom, že jakási temná energie zde zůstává i do dnešních dnů. V lese byly ještě před několika lety spatřeny jakési tajemné zářící koule. Poblíž Slaného, kde se setkáme se stejným názvem Jemníky, se zase nachází menhir. Je jen náhoda, že jde také o pohanské místo?
Katovo pokání
Necelé dva kilometry od Chlumu se nachází další strašidelné místo. Jedná se o Katův kříž, který na tomto místě nechal v roce 1779 vztyčit kat Josef Václav Růžička z Dobrovice. Stál u cesty do Mladé Boleslavi, kudy kat chodíval, které se však ostatní lidé vyhýbali. Nechal jej postavit na sklonku života jako odčinění za hříchy, jež si vyžádala jeho práce. Po smrti jeho syna byl kříž zapomenut, ale v roce 2015 byl obnoven. Původní část pískovcového podstavce byla nalezena v údolí.
Přízrak dávné bitvy
Katův kříž
Nedaleko od Chlumu se také nachází Černovna u Vinařic, kde se nacházejí pravěké mohyly nejasného stáří. Pověst vypráví, že se zde za úplňku zjevují dávní bojovníci a čekají na zahájení bitvy. Z místa bitvy je prý občas slyšet štěkot psů, třeskot zbraní a zvuky bubnů. Podle pověstí by se mělo jednat o bojovníky z kmene Pšovanů. Na toto místo prý zvláštně reagují i psi.
Pekelný hon
V nedaleké vsi Domousice se zase zjevuje přízrak tzv. Divokého lovce na bílém koni se zástupem pekelných příšer. Podle jistých pramenů se zde tento pekelný hon koná několikrát do roka. Proto je lepší se tu v noci moc netoulat. Může se vám stát, že na vás něco zaútočí. Divoká honba je jev, který se hojně vyskytuje nejen v naší zemi. Divoká honba je v evropských pověstech označení pro skupinu démonických bytostí, často považovaných za duše zemřelých, které se se svým vůdcem prohání po obloze či zemi, a to nejčastěji v noci. Víra v Divokou honbu je pravděpodobně germánského původu, ale pronikla i do kultury keltské, slovanské a románské.
Kromě zemřelých nebo i lovců může být průvod tvořen také vojáky nebo vílami a často je doprovázen psy. Badatel Otomar Dvořák se domnívá, že by se například mohlo jednat o meteorologický jev (místní tornádo, dálkový odraz zvuku na hranici vrstev různě teplého vzduchu) nebo o nějakou mystickou energii, pohybující se podél geologických zlomů. Jak sám ale uvádí, není jev dodnes plně vysvětlený, a tak bychom Divokého lovce asi potkat nechtěli.
Petr Matura, obr.: Pixabay (Brigitte), wikipedia
Štítky: divoká honba, duchové, hrůza, kat, přízrak, strach, strašidla, tajemství, záhada, zjevení
Sdílet na Facebooku
