CBD-konopi

Chvojen si přilákal Kelty i podivné fresky

České záhady / Ezoterika / Osobní zkušenost / 17. 11. 2020

Kostel sv. Filipa a Jakuba na Chvojně se nachází nedaleko Konopiště a je druhým nejstarším kostelem na Benešovsku. Postaven byl roku 1217 jako pozdně románská stavba. Kostelík se vypíná ve výšce 406 metrů nad mořem a již zdáli nás přitahuje svojí zvláštní pozitivní energií.

Hřbitovní brána a za ní kříž stojící venku

Vůbec nezáleží na tom, zda je člověk křesťanského vyznání nebo je zcela nevěřící. Pozitivní energie láká k návštěvě. Mně osobně připomíná touto svojí energií Levý Hradec.

Kde meditovat?

Podle informací na tabuli poblíž kostela najdeme nejvhodnější místo k meditaci a odpočinku mezi kostelem a křížkem. Někteří lidé se chodí nabíjet k nedalekému pískovcovému sloupu, u kterého se nachází mnoho drobných novodobých obětí v podobě mincí nebo talismanů. Jak by také ne, když archeologické vykopávky provedené v letech 1964 – 1972 prof. Hejnou potvrdily, že kostel stojí na místě prastarého keltského hradiště.

Keltská svatyně

Keltové si jistě nevybírali místa, kde mělo stát hradiště nebo svatyně, pouze náhodně. Vhodné místo vybíral člověk s duchovními schopnostmi, tedy zřejmě druid nebo jedinec se zvláštním nadáním. Proto mají taková místa jedinečnou atmosféru. Vzpomeňme si například na Velký Blaník, Oškobrh nebo Krudum. Na síle těchto míst nic neubralo ani to, že na nich byla následně většinou postavena křesťanská svatyně. Často je tomu právě naopak, v podobných případech se tím zde přítomná síla násobí.

Pískovcový sloup v blízkosti kostela

Uprostřed lesů

Samotný historický název Velké Chvojno poukazuje na skutečnost, že se zde kdysi dávno rozprostíral hustý les. O přítomnosti Keltů na Chvojně svědčí nález pozlacené bronzové náušnice přibližně z roku 500 př. n. l. a objeveno zde bylo rovněž i nákončí řemenu koňského postroje. Dodnes je záhadou, jakou technologií dokázali Keltové takový šperk pozlatit. To potvrzuje fakt, že nebyli zdaleka takovými barbary, jak se je snažili prezentovat například Římané, a mnoho jejich vědomostí bylo zřejmě později zapomenuto.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Proč se báli příchodu prvního tisíciletí?

Ve středověku vznikla na Chvojně na tehdejší dobu poměrně velká vesnice. Většina tehdejších obydlí byla zapuštěna do země. Samotný kostel sloužil také jako pevnost. Svědčí o tom zdi silné až 4,1 metru se střílnami a silně kované dveře s ručně vyklepaným plechem z roku 1217. Na přilehlém hřbitově jsou pochováni zdejší zastřelení selští rebelové z roku 1775. Jejich jména si můžeme přečíst na pamětní desce před vstupem na hřbitov.

Freska Leviathana

Tajemné fresky

Na pozoruhodné tajemství narazíme uvnitř kostela. Na pravé straně za vchodem byla pod mnoha vrstvami omítky objevena freska sluneční soustavy vytvořená podle Ptolemaiovy představy vesmíru, kdy je Země považována za střed vesmíru, kolem kterého se točí hvězdy a planety. To zajisté nebyla obvyklá výzdoba tehdejších kostelů…

Další zvláštní malbou je freska obří obludy Leviathana s otevřenou tlamou v lidmi uvnitř. Velikost jeho hlavy je podle dostupných informací raritou a dost možná je i jedním z největších zobrazení tohoto druhu na světě. V kostele prý čekají na své odhalení další grafita, takže případné nálezy nás mohou v budoucnu ještě hodně překvapit.

Pozitivitu zdejšího místa zřejmě vycítil i arcivévoda František Ferdinand ď Este, který do kostela v kočáře jezdil na pravidelné bohoslužby. V budoucnu si chtěl v kostele zřídit rodinnou hrobku a zrušit okolní hřbitov. K tomuto jeho záměru však nedošlo následkem sarajevského atentátu.

Kostel sv. Filipa a Jakuba na Chvojně

Dnes díky práci místních nadšenců Chvojen opět získává na významu, a to nejen pro křesťany. Místo navštěvují i příznivci různých alternativních směrů a stejně jako ti, kteří potřebují nabrat pozitivní energii a odpočinout si.

Petr Matura

Foto: autor, www.chvojen.eu


Štítky: , , , ,





Mohlo by se vám líbit