Symbolika masky s beraní hlavou

Národem, který miluje masky, jsou kupříkladu Japonci. V japonských starodávných mýtech a legendách figurují jejich skutečně nejrůznější strašidelné podoby.

Známá je například japonská démonská maska zlých tvorů, kteří přichází trápit lidi. Jejich kůže je červené nebo modré barvy, mívají rohy a velice ostré zuby. V podstatě připomínají naše pekelné démony. Hannya, místní pomstychtivý démon, bývá zase symbolizován děsivou maskou bílé barvy. V raných japonských mýtech pak vystupují i Tengu, zlí duchové přinášející neštěstí. Tyto démony reprezentují strašidelné červené masky s dlouhým nosem. V těchto případech se sice pohybujeme jen v oblasti mýtů, legend a pověstí, tušíme však díky nim alespoň původ, smysl i význam těchto masek.

Nalezení beraní masky

Podíváme-li se však na pole vědy, je jisté, že například archeologie je dobrodružný obor, jenž přináší mnohá překvapení a odkrývá tajemství našich předků. Někdy ale vědci svým nálezům v podstatě téměř nerozumí. Takovým případem je i 2 100 let starý pohřeb, nalezený v Šestakovském kurhanu u Kuzbassu. Tuto mohylu objevil ruský profesor Anatolij Martynov již v roce 1968. Pohřeb obsahoval asi dvě stovky spálených lidských těl, ale také hliněnou hlavu mladého muže, která měla jakousi funkci sarkofágu. Archeologové dlouho váhali s otevřením, aby nic nepoškodili.

Nedávno se však ruští vědci s pomocí moderní technologie konečně podívali do této posmrtné masky, nalezené v hrobě starověkého válečníka. K jejich překvapení v ní nebyly lidské ostatky, ale lebka berana, píše The Siberian Times. „Hlavu” vědečtí pracovníci naskenovali pomocí rentgenové fluoroskopie a uviděli kosti – i když nikoliv lidské. Vědci poté dospěli k závěru, že patřily beranovi nebo ovci. Tagerská kultura je známá propracovanými pohřebními rituály, které ještě stále obklopuje mnoho neodhalených tajemství.

Teorie ohledně použití masky

Profesorka Natalia Polosmaková znovu přistoupila k prověření této hliněné masky novou technologií, aby potvrdila přítomnost lidských kostí uvnitř. Ovšem očekávání vědců byla opět zmařena, protože kosti člověka se zde ani v případě další analýzy skutečně nenacházely. Polosmaková prezentovala dvě možná vysvětlení. Podle jedné teorie mohli Tagarci pohřbít člověka, jehož tělo nebylo nalezeno, a nahradit ho zvířetem, v němž byla vtělena duše zemřelého. V tomto případě byl člověk poslán do posmrtného života spolu s ostatky svých soukmenovců.

Druhá teorie, nazvaná „falešný pohřeb“, naznačuje, že muž mohl dostat novou šanci na život v novém postavení. Tuto možnost vyjádřila i doktorka Wadecká. Někteří odborníci však dále předpokládají, že příbuzní bojovníka nemohli pohřbít jeho tělo (pokud například zemřel v jiné zemi) a použili jako symbolickou náhradu domácí zvíře.

Dalším možným vysvětlením je, že se zesnulý dopustil nějakého velkého přestupku a místo jeho hlavy byla umístěna hlava ovce, aby ho připravila o možnost znovuzrození v dalším životě. Doktorka Wadecká odhalila, že z lebky byl vyjmut mozek. Kostra byla poté využita k vytvoření jakési „panenky”, která byla obalena trávou a pokryta kousky kůže a březové kůry. Na lebce byl rekonstruován „obličej”, přičemž nosní otvor, oko a ústa byly vyplněny hlínou. Hlína sice byla nanesena na lebku, nemusí se však jednat o kopii tváře zemřelého. Často býval pak hliněný obličej potažen i tenkou vrstvou sádry a zdoben ornamenty.

Závěrem

Wadecká spekuluje, že tyto maskované mumie se mohly vrátit ke svým rodinám, kde je čekal druhý pohřeb. I přesto, že existují teorie, které se snaží vysvětlit tento neobvyklý nález, budou zřejmě potřeba další pokročilé technologie, aby v budoucnu odhalily všechna skrytá tajemství tohoto záhadného artefaktu.

Archeologové nacházeli hliněné hlavy již dříve, většinou se však jednalo o lidské lebky. Beraní lebka v takovém případě byla nalezena poprvé. Co tedy vlastně měla ve skutečnosti symbolizovat? A doufejme, že tyto podivné lidské ostatky nechrání nějaká kletba podobně, jako tomu prý v minulosti bylo
u řady jiných nálezů.

autor: Petr Matura
foto: Pixabay