Tajemství, která zabíjí. Vědce, podivíny i spisovatele

ARCHIV / DĚSIVÉ LEGENDY / SVĚTOVÉ ZÁHADY / 10. 7. 2021

Konspirační teorie patří neodmyslitelně k dnešní době. Není to veskrze jen negativní fenomén. Je to zkrátka pouhá reakce na nedostatek informací. Ale ani to neplatí všeobecně. Jsou lidé, které nepřesvědčí ani stoprocentní informovanost, protože oni jsou si jisti svoji pravdou. Potom jsou ti pochybující, kteří zvažují pro a proti. Přemýšlejí, což se také řadě lidí nemusí líbit a také se jim nelíbí. Je to tak, jak to říkáme my a basta. Zkusme se nyní nad jednou takovou konspirací zamyslet.

Nebude to ztráta času, protože na jejím konci byl i konec života tří lidí. Ta původní verze hovoří jenom o jednom mrtvém, ale co když to bylo všechno trochu jinak? Mám svoji verzi.

Křižník Eldridge v roce 1946

Ukradené vynálezy

První obětí byl Nikola Tesla. Muž s geniálním mozkem, ale s minimem obchodního ducha. Naivní a důvěřivý, což zvláště v USA byl v té době děsivý a fatální nedostatek, na cestě k úspěchu. Chrlil objevy jako na běžícím pásu a z jeho práce žili a bohatli jiní. I nedotknutelný Edison, ikona amerického úspěchu, neodolal. Tesla se rozmáchl více, než bylo zdrávo. Začal se vzdalovat uvažování obchodníků, průmyslníků i vědců. Jako kdyby chtěl říci, dejte už mi pokoj s pozemskými záležitostmi, já pracuji již pro jiné století. Pracoval, investoval a chudl. O jeho přenos elektrické energie bez drátu nebyl zájem. Příliš laciné. Na tom se nedá zbohatnout. Paprsky smrti? Elektromagnetický pohon létajících strojů? Nesmysl a choré výmysly stárnoucího mozku. Podívejte se na geniálního Einsteina, toho něco takového ani nenapadne. Opravdu o něj nikdo nejevil zájem? Opravdu byly jeho dodnes neznámé objevy tak nesmyslné?

Tesla zemřel v hotelovém pokoji v New Yorku, sedmého ledna 1943. Jeho zápisky, výkresy, korespondenci uložila FBI do trezoru. Skutečně prapodivný zájem o bezcenné objevy šíleného starce. O deset měsíců později se uskuteční legendární Filadelfský experiment, na který milovníci záhad nedají dopustit. Že by opravdu někdo v praxi vyzkoušel to, co vyřešil Teslův mozek?

Stačila trocha výfukových plynů…

Teslova Wardenclyffská věž nebyla nikdy uvedena do provozu. Pro jistotu?

Druhým v pořadí byl americký astronom, ale především milovník záhad, Jessup Morris. Archeolog, znalec dávných civilizací, který pátral v Peru i v Mexiku. O generaci starší, než guru a znalec mimozemských návštěvníků, spisovatel Erich von Däniken. Věnoval se UFO a jiným fenoménům. Dokud se jeho myšlenky upíraly k nebesům, měl klid. Oficiální místa ho považovala za neškodného podivína.

Situace se změnila v době, když se lidově řečeno začal vrtat ve Filadelfském experimentu, a dokonce se drze odvážil nevěřit oficiální, vládní verzi. Zřejmě věděl více, než bylo někomu milé a tak byl nalezen zadušený ve svém automobilu. Zvolil originální způsob sebevraždy, kdy si zavedl hadici z výfuku do kabiny auta a zadusil se zplodinami. Likvidace nepohodlného?

Nepohodlné knihy, nepohodlné informace, nepohodlné objevy, a mocní tohoto světa. Oheň a voda. Věčný svár, od úsvitu věků. Nerovný boj, až na vzácné výjimky, které pak vstoupí do historie. Knihy, končící na hranici, často i s jejich autory. Knihy na indexu, knihy sešrotované hydraulickým lisem. Spisovatelé v temné kobce, anebo v kamenolomu. Autoři a objevitelé v léčebnách pro duševně choré, anebo s kulkou v týle…

Vedly nitky do SSSR?

Strach mocných, za který se občas platí cena nejvyšší. Dávná minulost? Nenechte se mýlit. To jenom smrt se přizpůsobila. Odhodila krutou masku a oblékla si společenské šaty. Chová se nenápadně a tváří se přívětivě. A pak nečekaně udeří. Tak nějak to zřejmě bylo, či mohlo být. To se už nedozvíme. Zbývá třetí oběť. Spisovatel, který se tak znelíbil mocným, byl Ivan Antonovič Jefremov. Paleontolog, který se věnoval poušti Gobi. Po smrti Stalina nastalo tání i ve vědeckých kruzích a za korespondenci do ciziny už gulag automaticky nehrozil. Morris a Jefremov se velmi pravděpodobně znali, spojovali je stejné zájmy.

Je zvláštní, že v románu Mlhovina v Andromedě (1957) Jefremov velmi sugestivně popisuje něco, k čemu zřejmě došlo tehdy na torpédoborci Eldridge. Pokus o deformaci prostoročasu maximální koncentrací energie. Zde to však vysvětluje ušlechtilou snahou o kontakt s velmi vzdálenou civilizací, tolik podobnou lidem. Experiment nicméně skončí tragicky, s mnoha lidskými oběťmi. Jefremov se posunul na kvalitativně mnohem vyšší stupeň tvorby. Žádnou směšnou a trapnou ideologii, líčící budoucí ráj, zde nenaleznete. Román je asociační a filozofické dílo, za kterým je vidět Jefremov jako vědec. To mu ještě prošlo.

Sovětský spisovatel Ivan Jefremov (1908-1972)

Čím se však těm mocným v SSSR znelíbit již musel zcela jistě, byla jeho kniha, napsaná v roce 1970, s názvem Hodina býka. Planeta Tormans, kam Jefremov umístil děj tohoto románu, se nachází ve vývojové fázi Velikého Okruhu a  je dokonalým popisem totalitního Sovětského svazu let šedesátých a sedmdesátých. I ty nejtupější mozky musely poznat, o čem a jakých lidech Jefremov v této knize, plné jinotajů hovoří. Dokonalé vystižení arogance moci, muselo nadzdvihnout z křesla každý sádelnatý zadek státního úředníka. A pak někdo, někde zdvihl telefon, a vydal příkaz…. Ivan Jefremov zemřel 5. 10. 1972. Údajně na srdeční záchvat…

Karel Dudek, obr. wikipedia, pixabay (tookapic)

 


Štítky: , , , , , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit