Léto nám končí a za dveřmi již čeká podzim. Období barevného listí, dešťů, teplých nápojů a dýní. Teplota pomalu klesá a večer se dříve stmívá. Spolu s touto dobou se pojí i různé zvyklosti. Po celém světě je vrchol léta a začátek podzimního cyklu spojen s mnoha zajímavými rituály a svátky. O spoustě z nich možná nemáme ani tušení. Tyto obřady často souvisí se sklizní a úrodou.
Dne 24. srpna se podle astrologie v našich zemích ujímá vlády znamení Panny. V tento den se slaví svátek svatého Bartoloměje. Kaple zasvěcené tomuto svatému muži bývají spojovány s pověstmi o bílých koních. Lidé věřili, že se o bartolomějské noci krajem prohání tajemní jezdci na hřebcích.
Původ těchto bájí a oslav bychom našli nejspíše v pohanské mytologii. Bůh Ódin se proháněl na osminohém šedákovi Sleipnirovi, který dokázal hbitě doběhnout až do říše mrtvých. V tento den se také dle lidové víry ztrácí ,,jedy svou sílu“ a rostlinám i zvířectvu se dostává trojího požehnání. Ještě v minulém století se z jalovcového dřeva vyráběly poháry. Věřilo se, že díky tomu lze poznat, zda nápoj není otráven. V západním Prusku sypali o velkých svátcích kousky jalovce na podlahu, a vykuřovali jím světnice kvůli ochraně před čarodějnicemi.
Zvyky v různých zemích
Ve starém Římě se 13. srpna hojně slavil svátek starého vegetačního boha Vortumna. O pár dní později, dne 19. srpna, následoval další významný den, slavnosti nesoucí název ,,Vinalia rustica“. Lidé prosili boha nebes Jova, aby chránil dozrávající úrodu hroznů. Spolu s těmito modlitbami také přinášeli oběti bohyni podsvětí Venus Libitina, což je jedna z Venušiných tváří. Dále přišly ještě dva zemědělské svátky, kdy 21. srpen byl zasvěcen bohu Opsovi spojovaného s požehnáním úrody a jejím nadbytkem. 25. srpen pak náležel bohu Consovi, při jehož oslavách se odhalil oltář ukrytý v podzemí.
Pro zajímavost můžeme nahlédnout i k našim sousedům. Když léto střídal podzim, v okolí německého Marburgu sedláci po svozu obilí zavěšovali na stodoly dřevěného kohouta. Ten byl pro své ranní kokrhání považován za symbol bdělosti. Na kostelních věžích se objevoval už v 9. století. U nás v Čechách se volila takzvaná kohoutí nevěsta. V Bádensku tančili kohoutí tanec, jehož cenou byl právě tento pták. Od pradávných dob byl totiž kohout obětním zvířetem, bohužel pro něj.
V židovské kultuře odpovídá období Panny měsíci Elul. V tomto čase by se člověk měl ponořit sám do sebe a svých myšlenek, jelikož v této době pobýval Mojžíš na hoře Sinaj. Muslimové v tuto dobu mohou slavit ramadán, protože podle islámské tradice právě tehdy dostali Korán se všemi příkazy. Původně to byl měsíc, kdy se projevovala lítost a odpuštění.
Nepálské ženy slaví na konci srpna svátek ,,teej“ k poctě bohyně Párvatí. Ta byla zamilovaná do boha Šivy, zasnoubit se však měla s bohem Višuem. Své přání si chtěla prosadit přísným půstem. O tomto svátku se nejprve pořádají velkolepé hostiny a ženy dostávají dárky, zejména šperky a šaty. Poté následuje půst, a to od půlnoci do půlnoci. Na druhý den ženy navštěvují chrámy a přinášejí dary Šivovu lingamu. Odříkávají modlitby, aby získaly spolehlivého manžela, který jim daruje syna.
Slunné Řecko na podzim v září oslavuje devítidenní eleusinská mystéria, opěvující bohyni Démétér a její dceru Persefonu. Zasvěcovacímu rituálu předcházel půst trvající oněch devět dní. Démétér, matka obilí, odpovídala bohyni Ceres. Ta bývala ztvárňována s klasy v rukou a s věncem na hlavě z nich vyrobených. Zajímavé je, že také křesťanská Panna Maria mívá často šaty zdobené obilnými klasy, i její modrý plášť s hvězdami připomíná pohanské bohyně.
Přicházející podzim je zkrátka nutno oslavit jak se patří. Pokud si nechcete vyzkoušet půst a oslavovat bohy, doporučujeme uvařit si večer dobrý čaj, zachumlat se pod deku a něco pěkného si přečíst. Buďme vděční za dary, které nám život nabízí.
autor: Petr Matura
foto: 123rf.com, pixabay.com (Jill Wellington, Linzmeier1)
Štítky: bohové, léto, oslavy, podzim, půst, svátky
Sdílet na Facebooku
