Pojďme se společně ohlédnout za starým rokem a říct si něco málo o mýtech a legendách, které se s ním pojí. Rozloučíme se s ním tímto článkem a přivítáme rok nový.
Na poslední den v roce vždy připadá svátek svatého Silvestra, na kterého bychom neměli zapomínat. Narodil se někdy kolem roku 292 v Římě. Jako mladý muž přijal křest a v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána se skrýval v lesích na Monte Soracte. Podle legendy pochází jeho jméno právě odtud. Sám si ho vybral po zvolení biskupem. Jméno Silvestr totiž pochází z latinského slova „silva”, což znamená „les” nebo obyvatele lesa.
Podle vyprávění údajně vyléčil císaře Konstantina Velikého z lepry a následně jej i pokřtil. Za odměnu získal pozemek, na kterém se dnes rozkládá Vatikán. Za jeho působení se starý pohanský Řím proměnil na křesťanský. Podle některých tradic zavedl mimo jiné i slavení neděle jako „dne Páně”. Dne 31. ledna 314 se pak stal i papežem a jeho pontifikát trval až do jeho smrti, tedy do 31. prosince 335. Silvestr I. je symbolem konce pronásledování křesťanů a začátkem zlatého věku církve. Proto byl jeho svátek také symbolicky umístěn na konec roku, kdy končí temné a staré a naopak začíná nová naděje.
S blížícím se koncem kalendářního roku jsou spojeny i oslavy, kdy se hojně jí i pije. Již staří Římané za dob císařů v tomto období hodovali. V prosinci se totiž slavili saturnálie. Tento svátek trval sedm dní a poslední den mizely rozdíly mezi pány a otroky. Páni v tento čas posluhovali svým otrokům. Lidé si také dávali dárky a pořádaly se skutečně opulentní hostiny.
Božstva a astrologie
Saturn, podle tradice božský vládce tohoto období, byl původně božstvem setby, avšak dnešní astrologie zdůrazňuje především omezující aspekty řeckého boha Krona. Ten kdysi údajně vykastroval svého otce Urana, jenž byl prvním vládcem nebes, a tím zbavil „prvotní nebe” plodivé síly, kterou si sám osoboval. Proto se v astrologickém Saturnu spojují vlastnosti římského Saturna a řeckého Krona, což nakonec vedlo k tomu, že saturnskému principu se přisuzují protichůdné vlastnosti.
V této době se také nacházíme v nejtemnějším období roku, kdy během dlouhých nocí mají duchové, démoni a jiné nečisté síly nad živými největší moc. Dvanáct nocí mezi Vánocemi a Třemi králi je údajně vůbec nejnebezpečnějších, neboť podle staré víry se po tuto dobu zastaví Slunce. Právě ohňostroje, petardy a rachejtle se původně používaly k zahánění zlých duchů a démonů v těchto magicky nebezpečných dnech, kdy se vyslovovala orákula a lilo se olovo. Lidé tak chtěli znát nejen počasí, jaké bude následující rok, ale především své osudy.
Na začátku vlády Kozoroha stojí Slunce skutečně zdánlivě nepohnutě. Po dvanáct nocí, kdy jako kdyby vůbec neplynul čas, je tedy podle pradávné víry řád světa v ohrožení. Jakmile se však Slunce znovu objeví, je to důvod k radosti. Od slunovratu Slunce každý den vystoupí o trošku výše a dokazuje tak své konečné vítězství nad temnotami.
Přejeme Vám krásný nový rok!
autor: Petr Matura
foto: piqsels.com
Štítky: 2023, božstvo, legendy, nový rok, oslavy, Silvestr, tradice