Německé město Žitava bylo již v minulosti známé mimo jiné i několika pivovary. Tehdejším františkánským mnichům se však žádné pivečko nezdálo dost dobré. Jejich opatovi se nakonec od městské rady podařilo získat povolení pro vlastní zvláštní výrobnu.
Zlatý mok
Tlustý mnich Vavřinec měl údajně tak vytříbenou chuť, že byl pověřen funkcí pivovarského inspektora. Třikrát denně navštěvoval sladovnu a ochutnával. Pokud mu slad nechutnal, musel být mít tak dlouho, dokud nebyl Vavřinec zcela spokojen s jeho chutí. Místní pivo se tak díky němu stalo nejlepším v celé Žitavě, chtěl ho pít zkrátka každý. Ostatní pivovary ve městě tomuto klášternímu moku jen obtížně konkurovaly. Dcera klášterního sládka svěřila svému milému, že františkánskému pivu se tajně i žehná. Její milovaný byl rovněž sládkem, a tak nebohého žehnajícího františkána společně s kumpány přepadl. Poté jej vlekli od pivovaru k pivovaru, dokud každému z ostatních zlatých moků nepožehnal.
K jejich smůle však takto násilím požehnané pivo nebylo vůbec dobré. Posléze během jedné divoké šarvátky mnich, sládkova dcera i její milý spadli do kádě, kde se všichni utopili. Brzy se pak po celém městě roznesla zvěst o nové, výborné a zcela jedinečné várce piva. Jakmile byla následně v pivní kádi nalezena tři mrtvá těla, každý rychle vylil, co mu ve džbánku ještě zbývalo.
Téměř všechny jedince, kteří toto pivo ochutnali, postihla závažná nemoc. Kdo na ni nakonec zemřel, o tom se říkalo, že zemřel na noční truňk sladového mnicha. Od onoho dne už nikdo pivo z klášterního pivovaru nechtěl. Lidé si vyprávějí, že až dodnes během první měsíční čtvrti o půlnoci táhne po sladovnách všech místních pivovarů sladový mnich ve své kutně, doprovázen útočným párem. Kde pivo požehná, tam se zlatavý mok vydaří.
Pomsta ďábla
Žitava měla radního jménem Dr. Meyer, který zemřel V roce 1709. Bydlel v rohovém domě mezi náměstím a uličkou Kohlgasse. Pán se při výběru daní dopustil mnoha křivd a nespravedlností. Podle legend se mu nakonec za všechny jeho hříchy pomstil sám ďábel. Na jeho náhrobku v kostele sv. Kříže (Kreuzkirche) jsou údajně až do dnešních dnů vidět stopy ďáblových drápů. Každý den o půlnoci duch radního vstává ze svého hrobu a řítí se ulicemi města na voze taženém vranými koňmi. Hlavu má děsivě zkroucenou dozadu.
Mladý versus zkušený
Při stavbě kostela Nejsvětější Trojice (Dreifaltigkeitskirche), jehož domovem je Žitava a dnes se nazývá „tkalcovský“ kostel (Weberkirche), uzavřel mistr se svým dělníkem sázku, kdo dokáže rychleji a bezchybně dostavět opěrný pilíř. Oba se pustili do práce ve stejný čas a dělali, co mohli. Ani jeden si nedopřál odpočinku a téměř vůbec nejedli. Tak uplynuly dva dny a dvě noci. Pilíře byly téměř hotovy, když mistrovi, jenž nebyl dlouhodobě přivyklý těžké práci, začaly docházet síly. Kladl kámen na kámen již jen s vypětím všech sil a vyčerpáním se třásl jako v horečce.
Bohužel, veškerá jeho námaha nakonec byla zbytečná. Třetího dne kolem poledne se z lešení u jednoho ze sloupů ozvalo veselé: „Hotovo!”. Mistr zbledl jako stěna. Zezdola se ozýval jásot ostatních dělníků i obyvatel města, kteří s velikým zájmem soutěž sledovali. Mistr slezl z lešení a prohlížel si sloup od svého dělníka. Nemohl na něm najít opravdu žádnou chybu. Při pohledu na šťastného, mladého vítěze jej popadl přímo neovladatelný vztek. Vytáhl najednou dýku a dělníka probodl. Zednický mistr byl za tento čin odsouzen a popraven městským katem. Jeho hlava se až do dnešních dnů čas od času během nocí kutálí po hřbitově právě u tohoto kostela.
Pozor na babičku
Německá Žitava má okolo sebe lesy, ve kterých lze údajně spatřit lesní babičku. Drobná stařenka často přede přízi na křižovatkách cest, nebo posedává v houští a plete. Kdo ji nepěkně osloví, či se jí dokonce vysmívá, na toho dýchne. Dotyčnému se na tvářích objeví puchýře a bolestivé vředy. Kdo však starou paní za její činnost pochválí, nebo jí věnuje drobný dar, tomu babička na oplátku předá to, co vytvořila. Pletenina či přadénko pak přinesou obdarovanému požehnání a štěstí.
autor: Petr Matura
foto: piqsels.com
Štítky: duch, duše, legendy, Německo, pivo, pověsti, smrt, vražda, Žitava
Sdílet na Facebooku
