V den své smrti prý učinil doktor Johannes Faust ke svým studentům univerzity v německém Wittenbergu neobyčejné prohlášení. Oznámil jim totiž, že už před mnoha lety prodal svoji duši i své tělo ďáblu.
Nyní se měl blížit okamžik, kdy tato ďábelská smlouva dojde svého naplnění. V noci se pak otevřely Faustovy dveře a ozvalo se: „Vražda!” Zdi i podlaha jeho pokoje byly potřísněné krví a znetvořené Faustovo tělo leželo na dvoře na kupce hnoje. Tak praví známá pověst.
Předlohou legendárního Fausta byl skutečně žijící doktor Georg (později Johannes) Faust (přibližně 1480–1540), jenž vyučoval na zmíněné německé univerzitě, a navíc se zabýval magií a věštěním. Podle pověstí se měl odklonit od teologie a začít se věnovat černé magii, s jejíž pomocí si vyčaroval ďáblova služebníka Mefistofela. Výměnou za svou duši tak dostal doktor Faust, známý též jako Faustus, od tohoto služebníka ďábla moc a poznání. Když se přiblížil konec smlouvy, Mefistofeles Faustovi oznámil, že si pro něho přijde sám ďábel a odnese ho s sebou. O skutečných podrobnostech smrti tohoto učitele však není nic konkrétního známo.
Jak se tedy vše doopravdy odehrálo
Ať už tomu bylo jakkoliv, faustovská legenda německého původu se rozšířila i do dalších evropských zemí. Zatímco starší zpracování zobrazovala Fausta jako blázna a šarlatána, od 18. století se zpracování faustovské problematiky prohloubilo. Hlavním motivem se tak stává rozpolcenost člověka mezi vírou v Boha a touhou po neomezeném poznání. Později je tedy Faust v podstatě tragickým hrdinou, jak je tomu kupříkladu ve dvoudílném dramatu „Faust”, jehož autorem je německý básník a dramatik Johann Wolfgang Goethe (1749–1832). Tato veršovaná tragédie je pokládána za jeden z nejvýznamnějších textů německé literatury. Goethe na Faustovi s přestávkami pracoval po celý svůj život a látku Fausta, jež ho neobyčejně zaujala, promýšlel již od mládí.
Knihy kouzel, takzvané grimoáry, vyšlé po roce 1500 obsahovaly mimo jiné i tzv. zaklínání pekel, která byla připisována právě Johannu Faustovi. Souvislost Fausta s naší zemí můžeme pak vysledovat například v takzvaném Smržovském grimoáru. Jedná se o starý spis, jenž obsahuje množství magických návodů, a to včetně rituálů černé magie. Pochází z počátku 18. století a jedná se údajně o opis původního, staršího díla, jehož autorem může být právě Johann Georg Faust.
Spis je plný vyobrazení démonických pečetí a pentagramů a obsahuje rovněž návody k rituálům pro vyvolávání pekelných, ďábelských mocností. Rukopis byl nalezen ve 20. letech minulého století na půdě dnes již neexistujícího Lučního mlýna ve Smržovce v Jizerských horách.
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: ďábel, doktor Faust, duše, historie, Johannes Faust, Německo, peklo, smlouva s ďáblem
Sdílet na Facebooku
