Miliony let ženy, tedy pohlaví dnes považované za slabé, bylo právě tou silnou polovinou lidstva, alespoň psychologicky. Vědci našli dva zdroje jejich nevšední síly.
Cesta k přeměně rolí
Podřízenost žen ve starověkém světě je jen mýtus vypěstovaný filmy a opakovaně opisovaný i v učebnicích. K tomu došli výzkumníci Oxfordské univerzity a publikovali své výsledky v časopise Nature. „Ženy dominovaly v pravěku: odpovědně rozhodovaly o svém plemeni a byly vojevůdkyněmi v bitvách,” říká profesorka Julia Lee-Thorp. Ale kde se to ženy naučily?
Ukázalo se, že řídící zkušenosti získaly během dlouhých cest. A pak i na nových místech musely umět nejen vést, ale i se zbraní v ruce prokázat své právo vládnout, například uklidnit vzpurné domorodce. Naši praprapředci ze svých domovů odcházeli neochotně. Vylezli z jeskyně pouze tehdy, když silně hladověli. Jinak spali, leželi, a podobně jako dnes při sledování televizoru – zírali do ohně.
„Analyzovali jsme zkamenělé pozůstatky kolem komplexu jeskyní poblíž Johannesburgu (Jihoafrická republika) a zjistili jsme, že 90 % mužů žilo v této oblasti celý život, téměř polovina žen přišla z daleka,” vysvětlila profesorka Sandi Copeland z Lipského Institutu pro evoluční antropologii Maxe Plancka. Závěry o přesunech vědci získali na základě zkoumání zubů zástupců druhu Australopithecus africanus a Paranthropus robustus, z nichž jeden může být přímý předek člověka.
Věk fosílií je 1,8 až 2,2 milionu let. Místo narození osob se určilo podle obsahu stroncia v jejich zubních tkáních, a pohlavní příslušnost se určila podle velikosti stoliček. Ale proč ženy neseděly a neležely v obydlených jeskyních? „Samci raději zůstávají na svém místě, ale ženy hledají rozmanitost. A pak, po několika miliónech let, nastala hodina H a role se změnily,” vysvětlila Dr. Copeland. Podle vědců z Oxfordu, po 1,7 miliónech let se ve vývoji obou pohlaví něco změnilo – ženy přestaly dominovat. Usadily se a začaly sloužit mužům. A přišel patriarchát.
Muži ukládají bílkoviny, ženy tuky
Hladomory v minulosti zanechaly své stopy na lidském metabolismu. Je skutečností, že náš organismus si vyrábí zásoby. V normální stravě
mužský organismus ukládá většinou bílkoviny, ženský zase tuky. Ale mozek reaguje na hubené příděly u různých pohlaví odlišně. Dr. Robert S.B. Clarke z Medical Center University v Pittsburgh (UPMC) studoval krysy, které mají strukturu mozku nejblíže lidskému. Modeloval na jejich neuronech, nervových buňkách mozku, jen 72 hodinové hladovění. Zjistil, že samčí mozek je mnohem více postižen hladem.
„Samičí neurony využívají zásoby mastných kyselin a přežívají. Samčí neurony ale umírají,” říká Clarke. Už po 24 hodinách se v samčích mozcích katastrofálně – o 70 % – snižuje schopnost k buněčnému dýchání. Dochází u nich k intenzivní tzv. autofagii, tedy rozkladu proteinů. Samčí neurony pojídají samy sebe a jejich majitelé silně hloupnou. Opačné pohlaví však zůstává zdravé mysli i paměti. A tady snad leží tajemství tak dlouhé existence matriarchátu na Zemi. Vždyť naši předkové hladověli docela často.
Během těchto těžkých časů muži – otupení bez pořádné stravy – nemohli nic dělat, a tak byli pod pantoflem. Kdežto ženy lépe vydržely útrapy chudé stravy. A tak vnesly do života nový nápad: hledání jedlých bylin a plodů na podporu oslabených samců. „Zátěž rozhodování ležela na ženách. Byly to ony, které byly náhle chytřejší než muži a musely zajistit přežití kmene. Je možné, že právě v hubených letech vznikl matriarchát. A skončil tehdy, když potravin bylo více díky rozvoji zemědělství a chovu zvířat,” říká Dr. Clark. Rada mužům od té doby zní – nechcete-li se vrátit do matriarchátu, měli byste sebe i své ženy dobře živit a nijak daleko je od sebe nepouštět.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: chytrost, historie, mozek, muži, síla žen, slabé pohlaví, ženy, změna rolí
Sdílet na Facebooku
