První historicky doložený polibek v dějinách lidstva se odehrál před 4,5 tisíci lety. Tento výraz lásky a touhy doprovází lidstvo téměř od počátku věků.
Kdy se lidé vlastně začali poprvé líbat? A bylo to v Egyptě, ve starověkém Řecku nebo snad v primitivních jeskyních, aby po lovu mamutů popadli dech? Vědci momentálně tuto otázku vážně zkoumají a nejen to – učinili dokonce už i zásadní průlom. Byl totiž objeven nejstarší písemný záznam polibku v historii. Nyní můžeme s jistotou říci, že první oficiálně zaznamenaný polibek v dějinách lidstva proběhl před 4 500 lety, a to v Mezopotámii – na Blízkém východě, mezi řekami Tigris a Eufrat. Pokud se podíváte na mapu současného světa, je to Irák a části Turecka, Sýrie a Íránu.
Prvnímu polibku v historii je věnován nový senzační článek v prestižní vědecké publikaci Science. Jeho autory jsou Troels Punk Arbol, profesor historie z Kodaňské univerzity, a Sophie Lund Rasmussenová, bioložka z Oxfordu. Ke svému objevu došli vědci pečlivým čtením sumerského mýtu o stvoření světa. Sumerové a Akkadové, obyvatelé starověké Mezopotámie, psali na hliněné tabulky. Sumerské klínové písmo je vlastně nejstarším písmem v dějinách lidstva – je staré více než 5 tisíc let. Ale popisovat akt, jakým je polibek, se gramotní lidé nerozhodli hned.
Zprvu si nedovolili polibek zaznamenat
Zpočátku se hliněné tabulky věnovaly výhradně závažným administrativním otázkám. Teprve o 700 let později se sumerští písaři odvážili zvěčnit romantické vztahy. Poeticky popsali polibky Nebe a Země v mytologických textech o stvoření světa, zapsaných na takzvaném „Bartonově válečku”. Po polibku s hromem a bleskem bylo počato sedm dvojčat. Připomeňme, že se jedná o mýtus, nemá nic společného se skutečným životem. Za dalších 500 let se objevily hliněné tabulky se záznamy o polibcích mezi obyčejnými smrtelníky, včetně zmínky o líbání po intimních schůzkách jako projevu náklonnosti.
Díky objevu vědců bylo líbání o celých tisíc let starší. Dosud se za první důkaz považovaly indické texty, které jsou staré 3 500 let. K tomu dospěla například Cheryl Kirschenbaumová, autorka knihy „The Science of Kissing” (Věda o líbání). Vdechování rty je alegorickou staroindickou definicí líbání.
Podle Kirschenbaumové se s tímto zvláštním zvykem setkali v Indii bojovníci Alexandra Velikého (356–323 př.n.l.). Ten se vrátil domů do Řecka s novými poznatky. Autoři článku v časopise Science tak kategoričtí nejsou:
„Netvrdíme, že první polibek v dějinách lidstva proběhl právě v Mezopotámii, naopak! Srovnání sumerských, indických a egyptských textů naznačuje, že lidé se v dávných dobách líbali ve všech těchto zemích. Navíc šimpanzi a bonobové, lidem nejbližší opičí druhy, se také líbají. To naznačuje, že líbání muselo existovat v primitivních společnostech a nebylo vynalezeno jednou civilizací,” tvrdí Troels Punk Arbol a Sophie Lund Rasmussenová.
Historici jsou však neoblomní – oficiálně první polibek patří Sumerům, kteří ho „vyvěsili” na věčné časy na hliněné tabulky. Egypťané se svými papyry
přišli později.
Plod evoluce
Romantické a sexuální líbání se objevilo v procesu evoluce, domnívají se antropologové. Prostřednictvím pachů a slin si naši předkové vyměňovali biochemické informace. Stejně jako mnohá zvířata dodnes, psi nebo kočky. A přesně určovali, zda je pro ně partner fyziologicky vhodný, či nikoli. V prvním případě se vztah vyvíjel dál. Ve druhém případě skončil prvním polibkem. Zdá se, že tento zvířecí instinkt se, pokud ne všem, tak
mnoha lidem zachoval dodnes, ať si vědci říkají, co chtějí.
autor: – skm –
foto: Freepik
Štítky: fyzický kontakt, historie, láska, líbání, lidé, polibek, touha, zajímavost
Sdílet na Facebooku
