Ukrajinské město Oděsa je milovníkům záhad a tajemna známé zejména svým unikátním, rozlehlým podzemím, ve kterém se tak může skrývat skutečně cokoliv.
Existuje například i mnoho místních legend o ukrytém pokladu. Některé z nich navíc mohou mít i pravdivé jádro. Jedna z nich, která se týká známého oděského gangstera Michaila Vinnického, lidově zvaného Miška Japončík, vypráví o organizované bandě lupičů. Ta si z těchto katakomb udělala skladiště uloupených peněz a šperků. Skutečnost, že při průzkumu katakomb již bylo nalezeno několik skrýší se zbraněmi, je dalším potvrzením teorie, že poklad oděských lupičů je uložen skutečně právě někde v podzemí. Možná některý z hledačů pokladů bude mít ještě štěstí a Japončíkovo zlato objeví. Bude tak snad někdy nakonec odhaleno přesné místo ukrytých cenností, které si s sebou Vinnický a jeho kumpáni, zatčení a zastřelení KGB, vzali s sebou do hrobu?
Jiné zprávy zase hovoří o tom, že se v katakombách nachází na sobě naskládané mrtvoly Židů zavražděných během 2. světové války. Například důkazy o tom, že katakomby sloužily k hromadným popravám nacistických vojáků, však skutečně existují. Naproti tomu se zde však zase tradují i vyloženě bizarní pověsti spojené s tímto tajuplným, záhadným místem. Kupříkladu historka o tom, že zde někde žije katakombový muž. Prý asi jeden metr vysoký mužíček s červenýma očima, jenž je celý pokrytý vlnou. Údajně se živí netopýry a není prý vůbec zlý. Svým hlasitým čenicháním však často
vyděsí ztracené zbloudilce, které také zase dokáže vyvádět na povrch. Dalším poměrně originálním obyvatelem kobek je pak prý strašidlo „Peťunčík”, které si sice nikoho nevšímá, avšak po katakombách se má prohánět na strašidelné krávě.
Záhadná zmizení
Ať už je to s místním podzemím jakkoliv, téměř jisté je, že se tato spletitá změť podzemních chodeb stává i smrtící pastí, z níž není úniku. Mnoho turistů, dobrodruhů i milovníků historie se do tohoto podzemí vypravilo za vzrušením, ale údajně se již prý nikdy nevrátili. Dokonce se zde traduje historka o tom, jak v katakombách zmizela i celá vědecká expedice, jež se vydala na průzkum tohoto tajemného podzemí.
Oděsa však nabízí i jiné záhady. Lidé toužící po dobrodružství často míří například do rozlehlé městské klinické nemocnice, známé rovněž i jako „infekční klinika”. Na území komplexu se nachází několik nefunkčních budov, kde se zejména mladí lidé rádi prochází a fotografují. Dvě z místních budov jsou pak přímo pokládány za mystická místa, na kterých se pravidelně ozývají zvuky kroků. Na fotografiích zde pořízených se navíc objevují neidentifikovatelné, tajuplné stíny.
Na nábřeží města Oděsa pak lze nezřídka potkat také i ducha námořníka. Jeden svědek takového setkání vypráví, jak se jedné noci vracel z práce domů, když tu ho náhle zastavil muž v potrhané, mokré námořnické uniformě. Námořník požádal o cigaretu – a když ji obdržel, nečekaně zmizel v prostoru, jako kdyby se rozplynul. Místní legendy vyprávějí, že duchové několika námořníků z bitevní lodi „Potěmkin”, jejichž těla nikdy nebyla nalezena, stále navštěvují místní obyvatele. Nenašly snad doposud tyto nešťastné duše mrtvých námořníků svůj klid?
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: děs, katakomby, legenda, Oděsa, podzemí, poklad, Ukrajina, Židé, ztracení lidé
Sdílet na Facebooku
