Záhadné Karlovy Vary a okolí

Lázeňské město Karlovy Vary jistě není třeba příliš představovat. Velice zajímavá je však pověst o založení zdejších léčivých pramenů i města samotného.

Jednou panovník Karel IV. se svou družinou navštívil hrad Loket, kde přijal pozvání na lov. Zvěř však jako kdyby se jim právě toho dne přímo vyhýbala. Lovili od časného rána a teprve až v poledne se před nimi objevil statný jelen. „To je úlovek pro krále!” zvolal císař Karel IV. a zprudka pobídl svého koně. Jelen ale již prchal houštím pryč.

Lovci vypustili psy a hnali se za kořistí, avšak jelen byl jako začarovaný. Praskot větviček přicházel hned z jedné, hned zase z druhé strany. Jezdci se za ním hnali přes strže i přes kamenitá koryta potoků. Nakonec zvíře vyběhlo na skálu, která strmě spadala do údolí, obrovským skokem se vrhlo do hlubiny a zmizelo. Psi skočili za ním, avšak kdesi pod skálou se vzápětí ozvalo jejich žalostné kňučení. Z údolí stoupala bílá mlha, proto nebylo ze skály nic vidět. Jezdci tedy sesedli z koní a opatrně sestupovali ze svahu dolů. Jakmile sešli do údolí, naskytl se jim nádherný pohled. V oblacích páry zde ze země tryskal horký pramen a voda se rozlévala všude okolo. Ve vodě však leželi nešťastní psi, které horká voda opařila.

„Podivuhodné místo! Slyšel jsem o podobných pramenech v cizích zemích, jejich voda prý bývá léčivá,” zvolal král Karel IV. a ihned zatoužil vyzkoušet účinky horkého pramene na vlastní kůži, neboť trpěl úpornou bolestí kloubů. Opatrně vstoupil do jezírka s chladnější vodou a za chvíli skutečně pocítil úlevu od bolesti. Brzy pak u tohoto pramene nechal založit město Karlovy Vary, které nese jeho jméno. Strmé skále, odkud pronásledovaný jelen skočil do údolí, se říká „Jelení skok”.

Skála Jelení skok

U „skoku” v Karlovarském kraji ještě zůstaneme. Skoky, původně Skok a dříve také Mariánské Skoky, takzvané „české Lurdy” ukryté v karlovarských lesích, místo bezesporu protkané magickou pozitivní silou s pocitem klidu a uvolnění, jsou bývalá ves a součást města Žlutice. Leží ve svahu na terase nad údolím řeky Střely.

Od roku 1982 zde však již trvale nikdo nežije. Do současnosti se zachovaly jen ruiny bývalého hostince, hřbitova, jedné stodoly a barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie, poškozený však četnými krádežemi. Zdejší poutní mariánský obraz Panny Marie Pomocné, jenž je považován za zázračný, dal vzniknout známému úsloví „Panenko Skákavá”, které zřejmě vzniklo od Panenky Skokovské.

Další pověst však praví, že je toto pojmenování odvozeno ze zvláštního umístění obrazu – ten údajně v tehdejší kapli nebyl pevně připevněn a občas tak nad oltářem poskakoval. Dokázal ale prý uzdravovat nemocné, a tak se sem začali sjíždět poutníci z celé Evropy. Místní kaple již brzy nedostačovala a vznikl proto kostel.

Následné smutné události

Skoky ovlivnilo zejména 20. století, které do života této obce zasáhlo hned několika ranami. Nejprve odešlo obyvatelstvo české národnosti. Následně přišel rok 1945 a stejný osud postihl i obyvatelstvo německé. Do obce se pak nastěhovali příchozí z východního Slovenska. Násilné přinucení lidí vstoupit do JZD spolu se zdecimováním církevních řádů v 50. letech pak pokračovalo v devastaci obce. Obyvatelstvo bylo, kromě jediné paní, vystěhováno do okolních obcí a v roce 1950 byla po internaci premonstrátských řeholníků opuštěna i zdejší fara.

Poté, co roku 1982 tragicky zemřela, údajně ze zoufalství nad smrtí dcerky skokem do studny, i poslední místní obyvatelka, byl již osud Skoků zcela zpečetěn. Budovu kostela si však ani tehdejší režim nedovolil zbourat. Kostel společně se svým zničeným okolím působil skutečně tísnivou až strašidelnou atmosférou. Přesto je až do dnešních dnů poutní kostel Navštívení Panny Marie jedinou zachovalejší stavbou ve Skocích. Toto poutní místo se však dnes již znovu začíná probouzet k životu. Turisté i věřící postupně nacházejí cestu zpět a Karlovy Vary opět ožívají. Stavba je znovu zpřístupněna k poutím, prohlídkám a koncertům.

autor: Petr Matura
foto: Pixabay