Zemětřesná světla

Před tragédií byl v Maroku zaznamenán záhadný jev. Kamery na některých záznamech, jen pár okamžiků před strašlivým zemětřesením, zaznamenaly na obloze záhadné záblesky, jakási zemětřesná světla.

Přesně ty samé byly k vidění v Turecku, v Sýrii a věda na tento fenomén poprvé upozornila, když v roce 2017 světla zajiskřila nad Mexikem. Je zajímavé, že všechny takové záznamy nevznikají hned, ale několik dní po zemětřesení. Možná je to v tuto chvíli lidem jedno. V důsledku toho zůstává fenomén, který by mohl umožnit předpovídat otřesy, neprozkoumaný.

Ve vědě se tento jev jednoduše nazývá Zemětřesná světla nebo EQL (earthquake lights). Když se podíváme do starších záznamů, najdeme i stará pozorování. Ta zahrnují blesky nad Vesuvem, když zahynuly Pompeje, a světla nad Japonskem v roce 869. A desítky, ne-li stovky důkazů. Bohužel tento případ nezaznamenaly přístroje, neexistují žádné fotografie, jen pár videí se objevilo až v dnešní době díky autorekordérům a pouličním kamerám.

Jak to obecně je s EQL

EQL mohou svítit před i po zemětřesení, často i dost daleko od epicentra, barva bývá modrá nebo bělavá. Navenek to vypadá jako polární záře, která naznačuje povahu záření, a tato povaha je nepochybně elektrická. EQL mohou vzplanout několik sekund před nebo několik týdnů před. Ohniska se tlačí směrem k budoucímu epicentru. Světla po zemětřesení lze pozorovat měsíce, a ne nutně v blízkosti epicentra. Následné otřesy neprodukují téměř žádná světla. Velikost zemětřesení musí být větší než pět stupňů Richterovy stupnice. Existují dvě základní hypotézy, pozemská a nebeská.

První hypotéza

Pozemská hypotéza říká, že elektřina se uvolňuje ze samotného kamene. Je známo, že horniny obsahují neomezené zásoby elektřiny. Není uložena ve formě jakési baterie, ale je podporována samotnou strukturou atomových vazeb. Při tlaku na kámen se vzájemná gravitační síla atomů přemění na elektřinu. Stejným způsobem zapálíte plyn v zapalovači: stisknete tlačítko, čímž zasáhnete speciální krystal, ten vytvoří jiskru o napětí až 2 000 voltů a zapálí plyn.

Hypotéza zní: hluboké pohyby drtí kameny, vytváří proud, a pak… a pak je nejtěžší vysvětlit, odkud záře pochází. Všichni souhlasí s tím, že to, co vidíme, není „jiskra” samotná, ta zůstává v hlubinách, ale plazma, ve kterou se vzduch mění z vysokého napětí. Říká se, že ionty nějak prosakují horninou a vzduch září, jenže to je takové podivné vysvětlení. Je otázkou, jak takové napětí nemohou citlivé domácí spotřebiče zachytit. Přitom je mnoho senzorů elektromagnetického pole, které jsou instalovány na meteorologických stanicích. Něco není v pořádku.

Druhá hypotéza

Druhá hypotéza je ionosférická. Říká, že zemětřesení začíná rozpadem ionosféry. Nad námi ve výšce 80–100 km visí vrstva, nabitá až na tisíce voltů. Země je nula, takže to prorazí. Pravda, věda dlouho věřila, že takové zhroucení v zásadě nemůže existovat. Ale moderní teorie nevylučují: z nějakého důvodu dojde k elektrickému průrazu, tisíce voltů jdou k zemi. A pak všechna tato energie interaguje s pozemskými (telurickými) proudy, čímž vybudí minerály. Pokud se nahromadí nějaká tektonická excitace, „vystřelí” jako zemětřesení.

Tato hypotéza má samozřejmě i řadu slabin. Za prvé, důvod rozpadu je nejasný. Mohl by to být meteorit. Rušení způsobené provozem výkonných rozhlasových stanic. Úder blesku ve vysoké nadmořské výšce je znám (jsou to takzvaní „rudí skřítci” nebo „červený přízrak”). Zastánci konspiračních teorií tvrdí, že takové zhroucení může být způsobeno uměle. Takových názorů bylo po tureckém zemětřesení mnoho. Prý se to stalo velmi „včas”, z politických důvodů.

Co na to skeptici

Jak již bylo řečeno, existuje velmi málo důkazů. Například světla v Maroku mohou být záblesky na elektrickém vedení. Elektrické vedení v takových zemích je velmi nespolehlivé. Kdo tam kdy cestoval, ví, jaká světla nejsou vidět z oken hotelu, když jen stojíte a díváte se. Tady možná první otřes, sotva znatelný, poškodil podpěry elektrického vedení. Vědci jsou zmateni skutečností, že tato záře vypadá velmi odlišně. Buď je to záře, nebo koule či blesk. Ale stejně se zdá, že taková světla existují. Stojí za to připomenout, že povaha kulového blesku (která byla také dlouho popírána) nebyla studována. Někde tam, v podobných fyzikálních procesech, leží odpověď – jak kulového blesku, tak i zemětřesných světel.

autor: – skm –
foto: Freepik