Celosvětově se každý den odehrávají prapodivná zmizení, který nemají absolutně žádné vysvětlení. Bylo tomu tak v minulosti a pokračuje to dodnes.
Na světě každoročně zmizí velké množství lidí. Někteří z nich se již nikdy nevrátí, jiní se v jednom okamžiku mohou objevit na zcela jiném místě. Asi nejméně pochopitelným z těchto jevů je takzvaná bilokace, kdy se dotyčný nadpřirozeně zdvojí a neprosto stejný dvojník, většinou až na nezdravě bledou barvu, se objeví na nějakém jiném, blízkém či vzdáleném místě. Existují však důkazy, že tento dvojník není fyzicky plnohodnotnou replikou osoby, za níž je považován. Zřejmě z tohoto důvodu dvojník ani není schopen samostatné existence a může existovat jen relativně krátkou dobu.
Bilokace bývá často připisována světcům, zbožným mnichům, lámům a dalším svatým mužům a ženám, neboť k ní nejčastěji dochází, když je člověk ponořen v hluboké meditaci, nebo je v transu. Stav transu také umožňuje, aby se zdvojilo i vědomí oné osoby a přeneslo se na dvojníka, což mu umožní jednat jako skutečná osoba. Naopak, pokud dojde ke zdvojení u někoho, kdo je při plném vědomí, jeho dvojník bývá jako duchem nepřítomný a není příliš schopen uvažování. Bilokace je jedním ze zázraků, který bývá připisován kupříkladu portugalskému františkánovi Antonínu Paduánskému nebo svatořečenému Otci Piovi.
Všechny tyto jevy, i když jsou ojedinělé a skutečně velice neobvyklé, mají historii sahající leckdy až hluboko do minulosti. Starý zákon například uvádí zázračný odchod patriarchy Enocha a proroka Eliáše z tohoto světa. Jakmile však křesťanství převládlo nad pohanstvím, začala se nadpřirozená zmizení považovat za dílo ďáblovo. Lidem, kteří zmizeli navždy, mohlo být toto přesvědčení lhostejné, ovšem ti, co se objevili na jiném místě, byli často obviněni z čarodějnictví nebo z černé magie.
Zmizení dnes
Podivná, nevysvětlitelná zmizení však byla zaznamenána i v moderní době. Kupříkladu německá badatelka Sabine Baring-Guld popsala ve své knize „Historické zvláštnosti” případ z roku 1899, kdy jistý pan Bathurst vyšel z hospody a mířil k dostavníku. Byl od něj vzdálen už pouze jen několik kroků, když najednou zmizel, jako kdyby se vypařil. Událost na vlastní oči vidělo několik svědků, konkrétně dva Bathurstovi přátelé, kočí a cestující v dostavníku. Onoho pana Bathursta už pak nikdo nikdy nespatřil.
Známý je v tomto smyslu kupříkladu rovněž také i les Hoia-Baciu, který leží nedaleko města Kluž, jenž byl pojmenován po pastýři, který zde záhadně zmizel spolu se svými ovcemi. Místo je považováno za rumunský „bermudský trojúhelník“. Místní lidé se kvůli děsivým příběhům a pověstem lesu raději vyhýbají. Šíří se zvěsti, že ten, kdo do lesa vstoupí, už se nevrátí, a pokud ano, tak s nějakými následky. Někteří dobrodruzi se však ani negativní pověstí tohoto lesa nedají odradit. Ti, co se do lesa přece jen odvážili a dokázali se z něj vrátit, si pak stěžovali na vyrážku, zvracení, migrény, nevysvětlitelné popáleniny, škrábance a hluboký pocit úzkosti.
Brány do jiných světů existují patrně i u nás a fungují rovněž ve 21. století. Například na Vyšehradě poblíž Mariánské kaple. V roce 2001 zde prý před očima kamarádů zmizel jeden z bezdomovců. Údajně se měl během okamžiku doslova rozplynout ve vzduchu.
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: Bermudský trojúhelník, bilokace, lidé, nevysvětlitelná záhada, trans, vědomí, záhada, zmizení
Sdílet na Facebooku
