Záhadný případ Ann Hodges

Ann Hodges je jediná žena na světě, která byla zasažena meteoritem a podařilo se jí toto šílené střetnutí přežít. Stalo se to 30. listopadu 1954.

Studená válka mezi Spojenými státy a Sovětským svazem byla v plném proudu, když se v jednom americkém domě stalo něco děsivého. Mnozí věřili, že šlo o komunistický útok. Fakta však prokázala opak. Toto je příběh jediného člověka v historii, který byl zasažen meteoritem a přežil, aby mohl vyprávět svůj příběh. V klidném městečku Sylacauga, zasazeném do velké venkovské oblasti v Alabamě v samém srdci Spojených států, se všechno zdálo klidné a všední. Avšak 30. listopadu 1954 došlo k nečekanému obratu. Jméno Ann Hodges, neznámé sousedky v poklidném městečku, umístilo toto místo definitivně na mapu nejpodivnějších kuriozit.

Během odpoledne toho dne se Ann Hodges, tehdy 31letá, rozhodla trochu si odpočinout a klidně si zdřímla. Náhle ji něco probudilo. Hodges se s obtížemi probírala ze spánku, ale bodavá bolest v kyčli byla strašná. Jaké bylo její překvapení, když otevřela oči a uviděla, jak byla místnost, stejně jako zbytek domu, plná kouře a s mnoha troskami všude okolo. Byla to krátkodobá noční můra, nebo to bylo skutečné?

Nešlo o žádný sen. Ann a její matka (která byla v domě vedle ní) brzy zjistily, že ve střeše domu je obrovská díra. Zároveň viděly, že několik ozdob a jejich rozhlasový přijímač jsou zcela zničeny. Nebylo snadné to pochopit, ale pak si všimly, že příčinou takové zkázy nebylo nic menšího než velký černý kámen velikosti melounu, který „jako kdyby spadl z nebe”. Vyděšené a omráčené ženy volaly o pomoc, nejprve policii a hasiče. Ti kontaktovali místního geologa, aby vysvětlil kuriózní nález.

Mohli za to Sověti

Jak se dalo očekávat, specialista rychle identifikoval podivný černý kámen a bez váhání určil, že se jedná o úlomek meteoritu. Před domem se shromáždilo množství lidí. Annin manžel jménem Eugene svou ženu navštívil až v nemocnici. Každopádně se zjistilo, že v důsledku dopadu meteoritu utrpěla zázračně jen velkou modřinu. Aby se případu dostalo většího dramatu, úřady Sylacaugy se rozhodly předat kámen vojenskému letectvu, a tak si nemálo lidí myslelo, že všechno mohlo být útokem Sovětů – vždyť studená válka byla v plném proudu.

Nicméně, konspirační teorie byla okamžitě odmítnuta a mnoho sousedů uvedlo, že vidělo meteorit během pádu a krátce před tím, než zasáhl dům Hodgesových. Z výpovědí některých svědků vyplynulo, že bylo pozorováno „jasné načervenalé světlo jako svíčka zanechávající kouř” nebo „ohnivá koule”, která skončila prudkou explozí. Ann Hodges se tak stala první osobou na světě, která byla zasažena takovým přírodním jevem, a dokonce dokázala přežít, aby mohla vyprávět svůj příběh.

„Je můj!” tvrdila Ann

Vědci zjistili, že meteorit o hmotnosti 3,8 kilogramu, který zasáhl Ann, byl větší polovinou původního meteoritu, který se rozpadl při vstupu do atmosféry a před dopadem na Zemi. Jeden ze sousedů se vydal hledat druhý kus vesmírného kamene a podařilo se mu ho najít. Bez váhání ho prodal za pěkné peníze. Ann Hodges takové štěstí neměla: sice se stala světově proslulou svým podivným případem, ale nikdy za svůj příběh nezískala jediný dolar, i když byla přesvědčena, že meteorit patří jí.

„Mám pocit, že je můj. Věřím, že Bůh to zamýšlel, aby byl můj. Koneckonců jsem to byla já, koho udeřil!” řekla žena krátce po podivné události.

Dům, ve kterém Ann a její manžel bydleli, měli pronajatý od ženy jménem Birdie Guy. Ta svedla skutečnou právní bitvu o navrácení meteoritu od vojenského letectva. Guy vyhrála neobvyklý soud, ale Ann a její manžel jí nabídli 500 dolarů (cca 11 500 Kč), aby meteorit získali a nechali si ho. Ann Hodges a Eugene tehdy věřili, že se před nimi otevírá nová škála příležitostí, ale mýlili se. Po odmítnutí významné ekonomické nabídky od prestižního Smithsonian Museum na koupi slavného mimozemského objektu už nikdo jiný neprojevil zájem o získání meteoritu. Hodgesovi ho nakonec v roce 1956 darovali Alabamskému muzeu přírodní historie, kde je vystaven dodnes.

Ann se stala obětí nervového zhroucení, v roce 1964 odešla od svého manžela a musela být přijata na kliniku. Její manžel Eugene později prohlásil, že Ann Hodges se „nikdy nevzpamatovala” ze šílenství způsobeného tímto neočekávaným příběhem. Zemřela v roce 1972 ve věku 52 let v důsledku náhlého selhání ledvin.