V roce 1896 brazilské město Belém začalo nebývale bohatnout díky prodeji amazonského kaučuku do světa. Právě odtud pochází dívka známá jako Amazonská upírka.
Farmáři si postavili bohatá sídla, zatímco jejich manželky a dcery zářily jako princezny. Bohatství přitáhlo mnohé umělce a vše přispělo ke kulturnímu růstu dříve provinčního města. Centrem kulturního života se zde stalo divadlo Theatro da Paz s koncerty evropských umělců. Mezi nimi zaujala všechny zejména krásná francouzská operní pěvkyně, lyrická sopranistka Camille Monfort (1869–1896), která u bohatých pánů regionu vyvolala neslušné touhy a u jejich manželek ohavnou žárlivost.
Camille Monfort vyvolala rozhořčení svým nevázaným chováním vymykajícím se sociálním konvencím své doby. Vypráví se, že byla spatřena polonahá, jak tančí v ulicích Belém, když se ochlazovala v odpoledním dešti, a také její osamělé noční procházky vzbudily zvědavost, když ji spatřili v dlouhých černých šatech za úplňku na břehu řeka Guajara směrem k Igarape das Almas. Ale to není všechno. Camilla se zasazovala také za volební právo pro ženy.
A tak nebylo divu, že se brzy kolem ní začaly šířit zvěsti a zákeřné pomluvy. Byla prý milenkou architekta Francisca Bolonhy (1872–1938), který ji koupal ve vaně svého sídla v drahém šampaňském dovezeným z Evropy. Ale začalo se také říkat, že byla v Londýně napadena upírem, a proto je na Brazílii tak bledá a má téměř nemocný vzhled, jelikož je upírka. Jak jinak, přinesla toto velké zlo do Amazonie. A tak má jistě záhadnou touhu pít lidskou krev a umí hypnotizovat mladé ženy svým hlasem na svých koncertech. Ty pak usínají v její šatně, aby jim tajemná dáma mohla sát krev z krku.
Na každém šprochu pravdy trochu
Povídačky se kupodivu shodovaly s příběhy omdlení v divadle během jejích koncertů, které byly jednoduše vysvětleny důsledkem silných emocí, které její hudba a zpěv vyvolaly v uších diváků. A tak se také začalo říkat, že upírka Camille má moc komunikovat s mrtvými a zhmotňovat jejich duchy v hustých éterických mlhách ektoplazmatických materiálů prýštících z vlastního těla při tajemných sezeních. Byly to v Amazonii nepochybně první demonstrace toho, co se později nazvalo spiritismem praktikovaným posléze v belémských palácích, stejně jako kdekoli jinde na světě.
Koncem roku 1896 zasáhla město Belém strašlivá epidemie cholery, přičemž se mladá upírka Camille Monfort stala jednou z jejích obětí. Dodnes její hrob pokrytý lišejníkem, mechem a sušenými listy stojí pod obrovským mangovníkem, který způsobuje, že je zde stále ponuré přítmí. Jedná se o neoklasické mauzoleum se dveřmi zavřenými starým rezavým zámkem, ve kterém je na širokém víku hrobky vidět ženskou bustu z bílého mramoru a na zdi malý zarámovaný obrázek ženy oblečené v černém.
Na jejím náhrobku si můžete přečíst nápis: „Tady leží Camila Marie Monfort (1869–1896). Hlas, který uchvátil svět.” Ale jsou tací, kteří stále říkají, že její hrob je prázdný. Její smrt a pohřeb nebyly nic jiného než akt, který měl zakrýt fakt, že je upírka a stále žije v Evropě, dnes ve věku 154 let.
ZDE se můžete podívat na video.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: amazonie, Camille Monfort, krev, příběh, smrt, spiritismus, upírka, zpěv
Sdílet na Facebooku
