Tunguzská exploze

Dne 30. června roku 1908, tedy 116 let zpět, došlo na Sibiři k největšímu dopadu asteroidu v historii. Od té doby je tento den známý jako Tunguzská exploze.

Je to již celých 116 let od chvíle, kdy jednoho teplého letního rána došlo na Sibiři v Rusku k ničivému dopadu obrovského asteroidu. Dodnes se toto datum zapsalo do historie jako „Den asteroidů” a je známé též jako Tunguzská exploze. K výbuchu došlo nad řídce osídleným severním lesem nad řekou Podkamennaja Tunguska, na území dnešního Krasnojarského kraje,

Výbuch byl neuvěřitelný. Uvolnil tolik energie, že zabil soby a srovnal se zemí odhadem asi 80 milionů stromů na ploše o velikosti 2 150 kilometrů čtverečních. Přeživší svědci údajně viděli ohnivou kouli, která byla namodralá jako světlo a jasná jako Slunce, pohybující se po obloze. Po ní navíc následoval záblesk a zvuk podobný dělostřelecké palbě. Silná tlaková vlna robila i okna vzdálená stovky kilometrů daleko a lidi srazila na zem. V té době se však ihned nevědělo, o co se ve skutečnosti jednalo. Mnozí vedli debaty o antihmotě nebo mimozemském zásahu. Nakonec uplynuly desítky let, než se objevil někdo, kdo celý jev dokázal vysvětlit.

Největší dopad v historii

Tunguzská exploze byla sama o sobě dlouho záhadou, ale když se konečně její příčina rozlouskla, zůstala druhá otázka – jak je možné, že se po dopadu asteroidu neobjevil v zemi kráter? Dnes je nejjednodušším vědeckým vysvětlením, že přilétající asteroid explodoval už v atmosféře a způsobil tak na Zemi tzv. vzduchovou explozi. Tento typ by byl silou dostačující, aby způsobil masivní poškození lesů a zvěře v regionu. Objektem byl pravděpodobně kamenný steroid o velikosti asi 25patrové budovy. Jeho rychlost dosahovala asi 54 000 km / hod a explodoval přibližně 5–10 km nad zemským povrchem.

Proč ale vlastně tak dlouho trvalo, než byla Tunguzská exploze vysvětlena? Ono to v závěru není až tak divné, protože poměrně dlouho trvalo, než se někdo dostal ke skutečným vzorkům z místa dopadu. V roce 1927 vedl Leonid Kulik první sovětskou výzkumnou expedici, která měla prozkoumat poškozenou oblast. Byl to vůbec první výlet – uskutečnil se až po neuvěřitelných 19 letech. Kulik s výpravou vyzpovídal místní svědky a prohledal oblast padlých stromů. Nenašel však ani již zmíněný kráter, a ani žádné úlomky meteoritu.

Dopad meteoritu Čeljabinsk

Co málokdo ví je to, že se Tunguzská událost už v podstatě opakovala, jen v menším měřítku: Čeljabinský meteor o 105 let později. Konkrétně dne 15. února roku 2013 došlo k podobnému, i když menšímu výbuchu nad městem Čeljabinsk v Rusku, asi 2 400 km západně od Tungusky. Tato událost vytvořila pro průzkumníky možnost použít moderní techniku a vytvořit model v počítači k vysvětlení toho, co bylo vidět, slyšet a cítit.

Model byl vytvořen díky videím z pozorování ohnivé koule a pomocí map, které dokumentovaly poškození. V důsledku toho bylo možné vyvodit velikost, pohyb a rychlost čeljabinského objektu. Výsledek? Čeljabinsk byl s největší pravděpodobností kamenný asteroid o velikosti 5patrové budovy, který se rozlomil asi 24 kilometrů nad zemí. To vyvolalo rázovou vlnu ekvivalentní explozi o síle 550 kilotun. Tlaková vlna vyrazila zhruba milion oken a zranila více než 1 000 lidí. Síla exploze naštěstí nestačila na povalení stromů nebo konstrukcí. Podle současných výzkumů může takovýto asteroid, jako byl Čeljabinský meteor, dopadnout na Zemi průměrně každých 10 až 100 let.

Studium exploze pro budoucí události

V roce 2019 zveřejnili vědci výzkum o Tunguzské explozi v sérii článků ve speciálním vydání časopisu Icarus. Výzkum inspiroval i workshop konaný ve výzkumném středisku NASA Ames v Silicon Valley, který je sponzorovaný Úřadem pro koordinaci planetární obrany NASA. Tématem workshopu bylo „Přezkoumání astronomického studeného případu dopadu Tunguzské události z roku 1908”.

V posledních desetiletích se začali astronomové poněkud obávat katastrofických dopadů komet a asteroidů, ať už kvůli Tunguzské explozi, nebo dalším menším případům. Dnes jsou proto vytvořeny různé pozorovací programy pro sledování objektů v blízkosti Zeně (NEO), jak se jim říká. Na pravidelných setkáních diskutují tyto moudré hlavy o tom, co by se mohlo stát, kdyby se našel objekt dostatečně velký na kolizi se Zemí.

Přišlo se i na jedno moudré řešení, které nás může zachránit. DART neboli Double Asteroid Redirect Test byl doslova obrovský hit. V této misi kosmická loď narazila 26. září roku 2022 do asteroidu zvaného Dydimos B nebo i Dimorphos. Cílem bylo ukázat, že dokážeme vyslat kosmickou loď, aby asteroid posunula a vychýlila tak z oběžné dráhy. Byla to jedna z možností, jak zvrátit případnou katastrofu. NASA 11. října 2022 uvedla, že analýza dat získaných z mise DART ukazuje, že kosmická loď skutečně úspěšně změnila oběžnou dráhu Dimorphos.

autor: Zuzana P.
foto: Pixabay