Jindřich Sidris (37) je zakladatelem projektu „Můj terapeut“ a také se už léta zabývá astrálním cestováním, s nímž už dvacet let velice rád i s přáteli experimentuje. Jak se v tištěném časopisu dozvíte, tuto neuvěřitelnou schopnost může získat každý, kdo je ochoten nácviku určitých technik věnovat čas a energii. Co člověk může díky astrálnímu cestování získat a hlavně zažít? A je touto cestou možné se setkávat se zesnulými? Nejen na to jsme astrálního cestovatele samozřejmě zeptali.
Jindřichu, může se člověk během astrálního cestování spojit i s někým konkrétním, kdo již zemřel?
Jde to a je celkem běžné, že se astrální cestovatelé občas schází se svými blízkými, s nimiž vedou velmi osobní rozhovory. Je tu ale jedno velké ale – jen málokdy dochází k více než jednomu nebo dvěma takovým setkáním. Astrální cestovatelé totiž nemívají touhu „pronásledovat“ konkrétní zemřelé, z dlouhodobého hlediska jim takové jednání nedává smysl. Plně si totiž uvědomují, že lpění na tom, aby byli se zemřelými neustále ve spojení, je vlastně malicherné. Mnohem důležitější je pro astrálního cestovatele hledání smyslu jeho života a nalezení odpovědí na jeho nejniternější otázky.
A je nutné se duchů bát?
Když jsem s astrálním cestováním začínal já, byl jsem, co se týče duchů, hodně ovlivněn americkými filmy a hodně jsem se bál, že mi mohou ublížit. Navíc jsem měl za sebou i děsivý zážitek z dětství, kdy jsem byl doma sám a zřetelně slyšel na podlaze šouravé kroky. Musel to být duch, protože v místnosti se mnou nikdo živý nebyl a krátce na to se „sama“ vypnula televize a zapnula rychlovarná konvice. Tenkrát jsem byl k smrti vyděšený a tak mi nezbývalo, než utéct z bytu ven a počkat venku, než se máma vrátí domů z práce. Dlouho jsem měl z duchů strach, ale později jsem své stanovisko přehodnotil.
Chtěl jsem získat důkaz, že i s nimi je možné v astrálních sférách reálně mluvit, a tak jsem si dal do novin inzerát. Mým cílem bylo spojit se s někým, koho vůbec neznám, abych měl jistotu, že si vzkaz z druhého břehu sám neodvodím. Do inzerátu jsem napsal, že jsem astrální cestovatel a nabízím své služby lidem, kteří přišli o někoho blízkého a chtějí se s ním spojit, aby od něj získali nějaké důležité informace. Krátce na to se mi ozvala neznámá rodina s tím, že jim nedávno zemřela babička, která jim jaksi zapomněla říci číslo od zamčeného sejfu. Byla to pro mě výzva.
Jak to probíhalo?
Tenkrát jsem dokázal astrálně vystoupit z těla na pět, maximálně deset minut, takže jsem věděl, že moc času na rozhlížení nemám.
Zcela intuitivně jsem pak vyhledal zemřelou babičku, pozdravil jsem ji, představil se a vyložil jí důvod, proč za ní přicházím. Čekal jsem, že bude mít z mé návštěvy radost, protože jsem v přímém kontaktu s jejími blízkými, ale paní se na mě šibalsky podívala a odvětila: „Číslo nedám, nepotřebují ho. A ty ho taky nepotřebuješ.“ To jsem opravdu nečekal.
Takže jste se vrátil s nepořízenou?
Poměrně dlouho jsem jí přemlouval a žadonil, ať mi dá důkaz, že je tohle všechno skutečné, ale zdála se být nedostupná. Nakonec se ale slitovala a číslo mi prozradila. Jakmile jsem se vrátil do těla a otevřel oči, začala ve mě hlodat pochybnost, jestli jsem se nezbláznil. Opravdu mi mohla dát správné číslo? Bylo by to vůbec možné? Nakonec jsem sebral odvahu, číselnou kombinaci jsem zaslal rodině a čekal na odpověď. Neumíte si ani představit, jak se mi ulevilo, když mi odepsali, že sejf díky mě otevřeli. Nevím, co v něm bylo, nepátral jsem po tom. Pro mě bylo nejdůležitější, že mi tahle šílená událost dala jasný důkaz, že se od duší zemřelých skutečně dají v astrálních rovinách získávat pravdivé informace, pokud je předat chtějí. Byl jsem nadšený.
Může astrální cestování člověku umožnit vyrovnat se se ztrátou blízké osoby?
Na to je velmi těžké odpovědět, protože astrální cestování se daří jen lidem, kteří jsou ochotni mu věnovat obrovské množství času a trpělivosti. Není to tak snadné, jako když si člověk zajde koupit Coca Colu. Chce to úsilí a vnitřní touhu. Ale pokud se to podaří byť jen jedinkrát, získáváme takřka okamžitě důkaz sami pro sebe, že je naše duše naprosto nezávislá na fyzickém těle. Jenže pro člověka, který nemá dost vnitřní síly na to, aby se dlouhodobě pokoušel o astrální cestování, mám jiný tip. Pokud vás trápí smrt blízké osoby, vyzkoušejte regresní terapii, třeba právě prostřednictvím služby „Můj terapeut.“ S námi můžete jít do hloubky, prožijete svůj minulý život (třeba právě s člověkem, kterého jste ztratili) a jen během několika hodin se zbavíte konstatního strachu ze smrti.
Proč se mnoha lidem nedaří smířit se se smrtí jako takovou a těžko vyrovnávají se ztrátou blízké osoby?
Pokud mám ze smrti strach a zároveň věřím, že jakákoliv existence je pouze dočasná, pak je celkem pochopitelné, že v okamžiku ztráty blízké osoby utrpíme šok, s nímž si jen těžko umíme sami poradit. Pozůstalé často trýzní bolestivé myšlenky, které se neustále točí kolem toho, že už se s dotyčným nikdy znovu nepotkají a fyzicky se nedotknou. Nic nového si spolu neřeknou, ani se nezasmějí. Jenže je to klam, pokud věřím, že lidé přestávají po smrti existovat. Nic takového se neděje. Ve skutečnosti je duše zemřelého stále stejná jako dřív, jen už nemá fyzické tělo. Zaslouženě odpočívá v nehmotném světě, učí se a nabírá síly na nové znovuzrození.
Foto: Dreamstime, Jindřich Sidris
… celý rozhovor si přečtete v únorových Záhadách života. K dostání na vašich stáncích nebo ZDE
ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKUOBJEDNAT ČASOPIS
Sdílet na Facebooku
