V současném období dlouhotrvající tmy, kdy již téměř nevidíme rostliny spící pod zemí, se lidé odedávna obávali moci zlých duchů, zjevení a dalších magických entit. Proto se před nimi snažili chránit. Zároveň chtěli probouzet naopak dobré a mocné bytosti světla. Jako Mikuláš.
Zejména děti se již velmi brzy dočkají svého oblíbeného svátku sv. Mikuláše. Podle křesťanské legendy je tento den vzpomínkou na velkého dobrodince Mikuláše z Myry, někdy přezdívaného též Mikuláš Divotvůrce (asi 286 – 352 n. l.). V křesťanství patří k nejuctívanějším svatým.
Již během svého života byl tento řecký biskup mezi lidmi velice oblíbený, a to zejména díky své štědrosti k potřebným. Tuto krásnou vlastnost si u nás každoročně připomínáme v předvečer výročí jeho úmrtí, tedy 5. prosince. V ten den přináší Mikuláš, který třem chudým dívkám do komnaty vhodil váček se zlatem a tak je zachránil, malou nadílku všem dětem.
Sladkosti a především pak plody a ovoce, které svatý muž naděluje, jsou připomínkou někdejších obětních jídel. Jablka a ořechy nejdéle vydrží, a proto je v nich zárodek budoucího nového života nejvitálnější. Jablíčko bylo navíc zasvěceno i pohanské bohyni Iduně, bohyni věčného mládí a nesmrtelnosti. Měla prý ve své zlaté truhlici uloženo devět ,,jablek života“. Kdo je sní, údajně zůstane navždy mladý.
Ve Švýcarsku se v některých krajích objevuje Mikuláš jako světlonoš s obrovskou, zevnitř ozářenou mitrou. Ve Frísku zase dostal přezdívku ,,sluneční Mikuláš“. Děti mu pod okno dávaly jednu botu a on do ní naděloval dárky.
Zázraky trvající dodnes
Bazilika sv. Mikuláše
Podle pověsti se svatý Mikuláš zasloužil také o mnoho zázraků, které byly na jeho přímluvu zaznamenány. A vše nasvědčuje tomu, že nevysvětlitelné divy se kolem něj dějí ještě i po stovkách let, jež uběhly od jeho smrti. Jeden z jeho posmrtných zázraků se neustále opakuje. Již od okamžiku Mikulášova úmrtí až do současnosti se jeho hrob plní zvláštní tekutinou. Nikdo přesně nedokáže určit její původ.
Nejprve byly ostatky svatého Mikuláše uloženy ve městě Myra, kde světec působil a rovněž i zemřel. Brzy se ale začínají šířit zvěsti, že se v jeho hrobě objevuje tajemný vonný olej, který má léčivé účinky. V roce 1087 jsou ostatky světce z Turecka uloupeny a Italy převezeny do Itálie, konkrétně do města Bari na jihu země. Zde pro něj vybudují baziliku. Rovněž i tady se však Mikulášova rakev začíná plnit onou záhadnou tekutinou.
Legenda vypráví, že tekutina se tvoří přímo v Mikulášových kostech. To však moderní vědci odmítají, neboť by taková skutečnost popírala známé fyzikální zákony. Ovšem další záhadou zůstává i skutečnost, že tato tekutina, o níž jsou věřící skálopevně přesvědčeni, že ji skutečně vylučují světcovy kosterní pozůstatky, již dokázala vyléčit mnoho lidí, nad kterými už lékařská věda dávno zlomila hůl.
Je snad tedy i tento fakt dalším ze zázraků svatého Mikuláše? Každopádně si oslavte tento krásný svátek. Udělejte radost dětem a svým blízkým. Užijte si společně strávený čas a radujme se z toho, co máme.
autor: Petr Matura
foto: pixabay.com (Lepale), commons.wikimedia.org (Bjoertvedt, Berthold Werner)
Štítky: bazilika, legendy, Mikuláš z Myry, pověry, prosinec, sv. Mikuláš, svátek, Vánoce
Sdílet na Facebooku
