Sedm mýtů o dni svatého Valentýna

Zjistěte, zda je každý z populárních mýtů o dni svatého Valentýna pravdivý, nebo ne. Kolem svátku se každoročně internet plní články s mnoha dezinformacemi, k čemuž se přidávají i ty o Halloweenu, o Vánocích atd.

Kvalita informací v těchto článcích je někdy dost pochybná. A často spoustu těch mýtů vyvrátí zase jiné. Musíme začít tím největším ze všech, tím, kterého se konspirační teoretici nemohou nikdy nabažit.

1. Valentýna vymyslely firmy vyrábějící blahopřání

Ne, není to ani zdaleka pravda. Svátek svatého Valentýna existuje už velmi dlouho – mnohem déle než jakákoli společnost vyrábějící blahopřání. Valentýn Římský byl umučen v roce 269 n. l. a kanonizován byl v roce 496. Od té doby se v den jeho mučednické smrti – 14. února – slaví v mnoha křesťanských denominacích jako každoroční svátek svatého Valentýna. Kolem roku 1400 n. l., plus minus jedno století, se z každoročního svátku stala spíše oslava lásky. A to bylo dávno předtím, než vznikly společnosti vyrábějící blahopřání. Od té doby si lidé na Valentýna dávají dárky s milostnou tematikou. Společnosti vyrábějící blahopřání se do tohoto segmentu trhu zapojily mnohem, mnohem později.

2. Valentýn pochází z římského svátku Lupercalia

Také nepravda, ale také zatraceně velká náhoda. Ve starověkém Římě se každoročně konal jarní svátek plodnosti zvaný Lupercalia, který se slavil tři dny, od 13. do 15. února. Všimněte si, že toto období zahrnuje i Valentýna. Poslední den svátku se mnozí kněží svlékli do naha, vzali si pruhy kůže ze zvířat, na kterých právě hodovali, a běhali s nimi po městě. Mladé ženy se snažily nechat se těmito pruhy švihat s tím, že je to učiní plodnějšími.

Lupercalia byly oficiálně zakázány v roce 391, ale ještě nějakou dobu pokračovaly. Dokonce i o 100 let později, tedy přibližně v době, kdy začínal svátek svatého Valentýna a papež se s římským senátem stále přel o to, zda jsou Lupercalia důležitou římskou tradicí nebo nenáboženskou fraškou. A tak vzhledem k tomu, že Lupercalie a svátek svatého Valentýna připadají téměř na stejný den a že Lupercalie byly o plodnosti a moderní svátek svatého Valentýna o lásce, mnoho lidí předpokládalo, že mezi nimi existuje souvislost.

Ale není tomu tak. Svátek svatého Valentýna připadl na 14. února, protože to je datum Valentýnovy mučednické smrti; nikoli proto, že by připadl na Lupercalie. A Lupercalie probíhaly již dlouho předtím, než se Valentýn Římský vůbec objevil; jejich datum s ním rozhodně nemělo nic společného. Navíc věci, které oba dny oslavovaly, byly téměř protikladné: Lupercalia byly téměř pohanským svátkem plodnosti, zatímco svátek svatého Valentýna oslavoval Valentýnovo mučednictví za službu utlačovaným křesťanským věřícím.

3. Kolem Valentýna se zvyšuje počet sebevražd

Mnozí z nás už slyšeli, že o většině svátků, Vánoce, Velikonoce, Valentýn, sebevražd přibývá. Když se podíváte na internet, článků o sebevraždách a Valentýnu je všude plno. Prostě se to předpokládá. Ale zdá se, že jen málo z těchto článků se obrací na vědeckou literaturu, aby zjistilo, zda je to podložené, nebo ne.

Jedno je jisté – počet vražd rozhodně stoupá v období všech hlavních svátků. A na vzestupu je i parazuicida, při níž člověk projde všemi kroky, často včetně skutečného sebepoškození, ale bez skutečného úmyslu se zabít. Tento efekt se nejsilněji projevuje ve dnech předcházejících Valentýnu, což odpovídá hypotéze, kterou by mohli vědci předpokládat: lidé zažívají zvýšenou úzkost a depresi, když se blíží Valentýn a nemají s kým jít na rande; pak ale přijde ten den a oni zjistí, že ho zvládnou bez větších problémů.

Je důležité poznamenat, že existuje studie, která nezjistila žádný takový nárůst nefatálního sebepoškozování před Valentýnem. Tato studie se týkala pouze centra Londýna na konci 80. let. Pokud jde o dokonané sebevraždy, jiné studie byly obecně starší a zkoumaly menší soubory dat. Některé z nich zjistily, že počet sebevražd mírně vzrostl v období velkých svátků, jiné takový vliv nezjistily. Existuje však ještě jeden zajímavý efekt, který se zdá být docela pevný: svátky mají tendenci mít na sebevraždy odkladný účinek – zda je sebevražd více je možná otázkou, ale ty, které se stanou, se odsunou ze dnů před svátkem na dny po svátku. Lidé, kteří stejně uvažují o sebevraždě, mohou mít tendenci počkat, jak svátky dopadnou, a když dopadnou tak špatně, jak očekávali, mohou své plány uskutečnit.

4. Počet porodů se zvyšuje 9 měsíců po Valentýnu.

Ano, to je pravda. Již dlouho máme k dispozici údaje, které ukazují, že v obdobích zvýšené míry soulože, což (zřejmě) znamená, že páry mají více sexu, se poměr narozených mírně zvyšuje. Nejdramatičtěji se to projevilo na konci světových válek, kdy se všichni vojáci vrátili domů. Důvod je pravděpodobně hormonální; muži jsou o něco častěji počati na začátku a na konci menstruačního cyklu a ženy jsou o něco častěji počaty uprostřed cyklu.

Článek publikovaný v roce 2019 v časopise Early Human Development se snažil zjistit, zda se stejný efekt projevuje i v období svátků: konkrétně na Den díkůvzdání, Vánoce a Valentýna. Zkoumali údaje o více než 53 000 000 živě narozených dětí v letech 2003–2015 a byl zjištěn stejný efekt. Devět měsíců po Valentýnu skutečně dochází k vyššímu poměru porodů. Jen to není efekt, který by se týkal pouze Valentýna.

5. Amor používá svůj luk a šíp, aby se lidé zamilovali

Pravda. Většinou se tvrdí, že Amor byl jen zlomyslná postava, která nadělá víc škody než užitku. Amor je římská verze řeckého boha touhy Eróta a v podstatě jde o stejnou postavu. Eros byl původně zobrazován jako atletický, štíhlý mladík s andělskými křídly; později však začal vypadat spíše jako buclatý cherubín. Ve staletích před vznikem římské říše si Eros pořídil luk a šíp; takže v době, kdy byl Amor v Římě populární, měl již svou podobu, kterou známe dnes.

Erosův luk a šípy byly skutečně zdrojem jeho moci, která spočívala v tom, že někoho nakazil neukojitelnou touhou po někom jiném. Nejznámější mýtus, v němž vystupoval Amor, byl ten, v němž byl pověřen, aby zasáhl šípem bohyni Psýché, a tím způsobil, že se zamiluje do prvního tvora, kterého uvidí, což mělo být ohavné zvíře. Při přípravě na tento čin se však Amor nešťastnou náhodou škrábl vlastním šípem, čímž způsobil, že se do Psyché nešťastně zamiloval.

6. Na svatého Valentýna dochází k více rozchodům než v kterýkoli jiný den

Což je pravda. Nejde o samotný Valentýn, ale o dvoutýdenní období kolem Valentýna, přičemž předcházející úterý je pro vztahy nejkritičtější – den,
který si vysloužil název Červené úterý. V článku publikovaném v časopise Personal Relationships v roce 2004 vědci zjistili, že v tomto dvoutýdenním období je pětkrát vyšší pravděpodobnost rozpadu vztahů než v kontrolním období bez svátku.

Ve světle těchto zjištění se zdá být rozumné dojít k závěru, že zvýšená pravděpodobnost rozpadu vztahu v týdnech kolem Valentýna byla důsledkem katalyzujícího účinku, který měl svátek na ty středně silné a slabé vztahy vykazující klesající trajektorii kvality vztahu a očekávání. Imunní vůči těmto účinkům byli jedinci ve vztazích na vzestupu a ti, kteří měli na počátku velmi kvalitní vztahy. V podstatě tedy platí, že pokud je váš vztah pevný, Valentýn ho nijak neohrožuje. Pokud však není, pak svátek účinně napomůže urychlit rozpad vašeho romantického světa.

7. Valentýn je pro muslimy urážlivý

Je to pravda. Zde je vysvětlení ze stránek AboutIslam.net: Valentýn podporuje cizoložství a promiskuitní vztahy, které podkopávají a ohrožují posvátnost manželství a stabilitu rodinné jednotky. Vede ke zbytečným výdajům a podporuje smilstvo, pití a nemravnost. V neposlední řadě tento den prohlubuje pocit deprivace, osamělosti a nízké sebeúcty u lidí, kteří jsou svobodní. Islám zakazuje randění a mimomanželský sex, což obojí Valentýn podporuje. Je tedy zřejmé, že muslimové by ho neměli slavit.

autor: – skm –
foto: Pixabay