Polské pyramidy

Před několika lety se objevily zprávy, že u vesnice Łęki Małe, u obce Kamieniec v Polsku stojí opravdové polské pyramidy.

V roce 2013 napsal publicista Michał Matys článek, kterým odstartoval zájem nadšenců o tuto oblast, pod názvem: „Tady leží naši faraoni” (Matys, M: „Nasi faraonowie tu leżą”, Gazeta Wyborcza DF, 13.11.2013). A skutečně – jsou zde čtyři mohyly, staré asi 3 800 let, asi 4,5 m vysoké, s kamenným ohraničením.

Historie objevu je velmi dlouhá, ale také dobře zdokumentovaná. První výzkumné práce probíhaly již ve 30. letech minulého století, poté byly práce přerušeny válkou, následně pokračovaly s přestávkami. Byly objeveny bronzové a zlaté ozdoby, nádoby a zbraně, které dokazují, že zde byli pohřbeni lidé s významným společenským postavením.

Andrzej Krzyszowski z oddělení archeologie Velkopolska v Archeologickém muzeu v Poznani v rozhovoru přiznal, že objev je v evropském měřítku unikátní. Ale v nenápadných lesích u obce Wietrzychowice (Kujawsko-Pomorskie vojvodství) jsou ještě unikátnější mohyly. A těm se již dlouho říká „polské pyramidy”. Hrobky byly postaveny kmeny pastýřů a farmářů obývajících tuto oblast, pozor, před 5 500 lety!

Takové stavby nejsou jen zde. V určitém období naší civilizace se po celé Evropě objevovaly hrobky a pietní místa, vybudované z velkých balvanů. Archeologové je nazývají megalitické hrobky a megalitické stavby, podle řeckých slov „megas” – velký a „lithos” – kámen. Pocházejí z období neolitu. Senzací je, že tyto polské stavby jsou starší než populární Stonehenge a egyptské pyramidy. Přitom anglický Stonehenge získal kulturní význam před rokem 2950 př. n. l. Svědčí o tom hroby mimo megalitické stavby a prsten, vyrobený ze zeminy, pocházející z doby kolem roku 3100 před naším letopočtem. Polské hrobky jsou ale mnohem starší.

Účely staveb

Předpokládá se, že v těchto kmenech byl již vytvořen systém náboženské víry, jehož projevem byl zvyk stavět obrovské kamenné a hliněné stavby. Tyto mohutné náspy ve tvaru protáhlého trojúhelníku, často až 150 m dlouhé, byly pokryty balvany a většími kameny, jejichž hmotnost na vrcholu dosahovala 7–10 tun.

Na stavbu jedné hrobky se průměrně spotřebovalo asi 150 m³ kamenů a asi 1000 m³ zeminy. Vzhledem k velikosti a značné hmotnosti kamenných bloků byla doprava stavebního materiálu pravděpodobně prováděna pomocí volů. Pracovaly na nich desítky, možná stovky dělníků. Jednalo se o místa posledního odpočinku náčelníků, místních vládců, kněží (šamanů či čarodějů) nebo kmenových stařešinů. Na vrcholcích hrobek jsou pozůstatky pozdějších obřadů a oslav na počest zesnulého.

Mohylové pohřebiště ve Wietrzychowicích je skutečnou senzací mezi milovníky archeologie, přestože vykopávky zde začaly již před 2. světovou válkou. Po jejím skončení ale byly opuštěny, protože důležitější se ukázala lokalita Biskupin. Místní obyvatelé vypráví úžasné příběhy o nějaké zkáze, visící nad oblastí, z důvodu porušení klidu mrtvých, a objevování se jejich duchů.

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKUOBJEDNAT ČASOPIS

autor: – skm –
foto: commons.wikimedia.org