Cheopsova pyramida, známá též jako Chufuova pyramida, je považována za poslední dochovaný div světa. Její záhada byla konečně rozluštěna. Práce na ní trvala přibližně 20 let, dokonce možná 23 let. Byla postavena v letech 2560 až 2540 př. n. l.
Dosahovala výšky 146 metrů, nyní jich zbývá 139, zbytek se již rozpadl. Podle mnoha jedinců pomáhali starověkým Egypťanům mimozemšťané či zástupci vyspělejší civilizace, třeba Atlanťané. Vědci jsou však stále více přesvědčeni, že při stavbě kyklopských staveb v Gíze nebyla použita žádná nadpřirozená technologie, jelikož pomohla místní příroda. Konkrétně voda a její vysoký stav v řece Nilu.
Záhada stavby pravděpodobně spočívá právě v řece. Nil byl plný vody, a tak umožnil vytvořit a naplnit umělou nádrž, takzvanou Chufuovu pánev. Díky tomu bylo možné dopravit potřebný materiál přímo ke stavbě pyramidy. Vědci z Francie, Číny a Egypta, početný tým vedený Christophem Morhange, profesorem Evropského centra pro výzkum a výuku enviromentálních geověd v Aix-en-Provence, o tom informoval ve Sborníku Národní akademie věd.
Geofyzici zjistili, jak se měnila hladina vody v Nilu za posledních 8 000 let. Odebrali vzorky půdy, našli usazeniny a objevili tak vyschlé dno. Během starověkého království, právě při stavbě pyramid, se kanál spolu s pánví naplnil vodou. To umožnilo dopravit na staveniště jak obkladové vápencové bloky vytěžené v lomech na druhém břehu Nilu, tak těžší žulové bloky, které byly vytěženy na vzdálenějších místech, přibližně 1 000 kilometrů od náhorní plošiny v Gíze.
Papyry s důležitými informacemi
V roce 2013 objevili egyptští a francouzští archeologové v jeskyni poblíž ruin přístavu Wádí al-Džaráf u Rudého moře (jednoho z nejstarších na světě) papyry, které zde někdo pečlivě ukryl. Ty popisují právě takový způsob dopravy.
Nalezené papyry byly deníky jistého Mareta. Šlo o jakéhosi předáka, jenž dohlížel na část prací při stavbě Cheopsovy pyramidy. Maret upozornil, že bloky byly přepravovány po vodě na člunech. Vápenné bloky o hmotnosti 2,5 tuny se ukládaly jeden po druhém, přeprava trvala přibližně 2 až 3 dny. U žulových kvádrů bylo k sobě přivázáno několik lodí. Společně tvořily jakýsi vor. Taženy byly bloky nakloněnou rovinou.
A to nejdůležitější: ze záznamů „předáka” bylo zřejmě, že lodě kotvily u základny budované pyramidy. Mimochodem, známý americký archeolog egyptolog Mark Lehner brzy našel stopy, které zanechala voda blížící se k pyramidě. Domníval se však, že místo vyschlého kanálu, jak se nyní zjistilo, vyplňuje nějaký speciálně vykopaný podzemní kanál.
Objev stop po vodních kanálech, jež byly použity při stavbě Cheopsovy pyramidy, podporuje nejrozšířenější verzi vysvětlující, jak staří Egypťané tahali zvednuté bloky. Mnozí seriózní badatelé tvrdí, že faraonovi inženýři skutečně používali nakloněné roviny – vysypané rampy z písku, po nichž táhli právě tyto bloky, případně pomocí kladek a lan. Trosky jedné takové rampy objevili vědci z Francouzského institutu pro orientální archeologii v Káhiře a z Liverpoolské univerzity.
Rampa byla postavena asi před 4 500 lety. Tedy v době, kdy Egypťané stavěli Cheopsovu pyramidu. Umožňovala přepravu těžkých nákladů do vyšších poloh a překonání 20% sklonu.
Záhada vzhledu pyramid je pravděpodobně vyřešena. Bylo výhodné je postavit přesně tam, kde jsou. Zbývá pochopit poslední věc: proč byly postaveny. Pouze pro pohřbení faraonů? To je celkem pochybné. V žádné z pyramid nebyl nalezen jediný vládce. Nic nenasvědčovalo tomu, že by tam někdy byla pohřbena těla.
autor: – skm –
foto: piqsels.com
Štítky: Cheopsova pyramida, Egypt, Gíza, historie, pyramidy, stavba, věda, záhada
Sdílet na Facebooku
