„Stonehenge“ na dně jezera

Na dně jednoho z amerických Velkých jezer byl nalezen řetězec kamenných kruhů. Tento objev významně zasáhl představivost výzkumníků, kteří jej okamžitě začali přirovnávat ke světoznámému kamennému monumentu – Stonehenge. Opravdu byli Indiáni schopni toto postavit?

Michiganské jezero je jedním z pěti Velkých jezer, které jsou roztroušeny v několika severoamerických státech a Kanadě. Jméno Michigan je vypůjčeno z jazyka Indiánů Ojibwe a znamená ,,Velký rybník“. Jako jedni z prvních žili na břehu jezera zástupci kultury Hopewell. Ta se po roce 800 našeho letopočtu rozpadla. V takzvaném ,,lesním období“ v historii předkolumbovské Ameriky, které trvalo od roku 1000 př. n. l. až do roku 1000 n. l., zde žilo mnoho indiánských kmenů.

O prehistorických kmenech se toho moc neví. Uvádí se, že Anishinaabe byli mezi prvními domorodými Američany, kteří obývali oblast kolem jezera Michigan. Slovo ,,anishiaabe“ znamená ,,lidé“, kmeny se označují jako Ottawa, Ojibwe, Mississauga a Algonquin. Někteří z jejich potomků věří, že vzdálení předkové postavili tyto pevné kameny pro nějaký posvátný účel.

Dnes již víme, že asi před 10 500 lety hladina vody v povodí Michiganského jezera prudce klesla, a to na mnohem nižší úroveň, při které setrvala asi 3 500 let. A před 5 000 lety se hladina vody opět zvedla a prohlubeň byla opět naplněna čerstvou vodou.

Kamenná stavba

V roce 2007 zde vědci při hledání pozůstatků potopených lodí objevili kamennou stavbu v hloubce 12 metrů. Objev učinil Marc Holly, profesor podvodní archeologie na Northwestern University of Michigan, a jeho kolega Brian Abbott.

Nález vyvolal skutečnou senzaci. Stavbu okamžitě přirovnali k legendárnímu monumentu v jižní Anglii – Stonehenge. Byl o něm natočen dokumentární film pro televizní kanál Discovery. Podle odborníků, kteří nález a film komentovali, byla vyprahlá oblast kdysi obydlená, a díky blízkým vodním zdrojům byla ideálním obytným prostorem.

S povolením, získaným od úřadů, se moderátor televizního programu Rob Nelson ponořil na dno jezera, a pomocí stereofotogrammetrie vytvořil trojrozměrný model stavby z 2D fotografií. Digitální obraz skály s hlubším studiem umožnil spatřit obraz mastodonta, vyrytého do skály.

Americký televizní moderátor neskrýval své překvapení: ,,Je neuvěřitelné, že mastodont vytesaný do skály neviděl sluneční světlo pět tisíc let. Je to úžasné!“

Ale. I když může být stavba stará až 9 000 let, mastodont zde vymřel před více než 10 000 lety. Tedy v době, kdy teprve první lidé pomalu překračovali pevninský most z Asie do Ameriky – dnes Beringovu úžinu.

Kde se tedy mastodont vzal?

Kryptozoologové, nevyjímaje paleogenetiky, řadí mastodonty mezi větev, ze které se následně vyvinuli mamuti a sloni. Ve své době to byli jedni z největších suchozemských zvířat, jež se kdy potulovala po Severní Americe.

Televizní moderátor Nelson předal svůj nález Johnu O’Sheovi, kurátorovi archeologického oddělení Velkých jezer v Muzeu antropologické archeologie Michiganské univerzity.

Po pečlivém studiu kresby na skále vědec prohlásil: ,,Jsem připraven učinit věrohodný závěr, že se jedná o strukturu, kterou starověcí lovci používali jako ohradu, aby tam zahnali nalovená zvířata.“

Tyto ohrady byly v období mladšího paleolitu (40 000 – 10 000 př. n. l.) hlavním způsobem lovu velké zvěře. Některá místa takových lovů v Africe jsou archeologům dobře známa.

I když zmínka o Stonehenge má jasný důvod – přilákat sponzory na další výzkum, o žádnou megalitickou stavbu se zde nejedná.

Další výzkum bude též značně problematický, jelikož přesné souřadnice nálezu jsou dodnes utajeny – tuto podmínku si vyžádaly místní indiánské kmeny, které si nepřejí příliv turistů a zvědavců na své území.