Podzim se pomalu chýlí ke konci. Na dveře klepou Vánoce, místo klidu začíná šílenství. Poslední podzimní měsíc je každoročně spjat s kultem – svatý Hubert.
Tento muž je patronem myslivců, ale rovněž i střelců, řezníků, kožešníků, slévačů, soustružníků, matematiků, optiků a kovodělníků. Vzývat svatého Huberta také můžeme na ochranu proti pokousání psem, uštknutí a strachu před vodou. Jako patron lovců začal být uctíván v Belgii, poté v Holandsku a v Německu. Do Čech byl jeho kult zaveden německou šlechtou až koncem 17. století.
Svatý Hubert se narodil kolem roku 655 v bohaté šlechtické rodině jako syn Bernarda vévody z Akvitánie ve Francii. Během svých mladých let se stal milovníkem zábavy, hýření a zejména lovu, který patřil k oblíbené kratochvíli šlechty. Měl však velice milou povahu. Byl označován jako lidumil a spravedlivý člověk.
Později se oženil se ženou jménem Floribana. Ta bohužel zemřela při porodu jejich prvního syna Floriberta. Hubert se po této smutné události rozhodl pro službu Bohu a stal se knězem. Podle pověsti tomu předcházela i situace, která se mu přihodila během lovu. Po těžké životní ztrátě milované ženy, se Hubert v lese setkal s jelenem, jenž měl mezi parožím zářící kříž. Během tohoto setkání k němu měl promluvit nadpřirozený hlas, který mu povídá: ,, Huberte, proč stále lovíš a honíš zvěř? Je na čase, abys začal hledat mě, který se za tebe obětoval.“
Přibližně po roce 705 byl zavražděn biskup Lambert. Hubert se poté sám stal biskupem v Maastrichtu a po přeložení sídla prvním biskupem v Lutychu. Má také zásluhu na přivedení obyvatel Arden ke křesťanství. Mimo jiné právě zde vroucně prosil Boha o požehnání úrodě. Po cestě z Furu zpět do Lutychu, kde byl posvětit nový chrám, onemocněl zimnicí. Se všemi se rozloučil a záhy zemřel. Ale podle jiné pověsti měl Hubert zemřít po nehodě na loďce. Každopádně jeho ostatky byly přeneseny do opatství v Ardenách.
Křesťanská víra
Svatý Hubert bývá nerozlučně spojován právě s jelenem, který odnepaměti představuje dokonalý typ lovné zvěře. Typickým zobrazením sv. Huberta je scéna představující setkání s jelenem. Světec klečí a vzhlíží k bílému jelenovi, který má mezi parožím křesťanský kříž.
Prvotní křesťanskou církví bylo toto zvíře přijato jako symbol světla, který přivedl pohany k náboženství. Křesťanské legendy povýšily jelena nad ostatní zvířata a zahalily ho tajemstvím. V některých knihách se Kristus zjevuje právě jako jelen se stříbrným či zlatým parožím, jež samo svítí, nebo má mezi parohy zářící kříž. Zobrazován byl často konkrétně jako desaterák a měl připomínat desatero božích přikázání.
Poselství svatého Huberta zní: ,,Pokud žijeme, jsou nám dveře milosrdenství otevřeny. Ti, kdo si je nezvolí, budou muset projít branou zavržení. Uvaž tedy, čím jsi byl, co jsi a čím za krátko budeš! Svá provinění naprav pokáním a smiř se s Bohem!“
Věnujme si tedy nějakou podzimní chvilku a zamysleme se. Udělali jsme nějaké chyby? Možná je ten pravý čas je napravit.
autor: Petr Matura
foto: pixabay.com
Štítky: historie, kult, lov, myslivci, patron, pocta, podzim, svatý Hubert, zvěř
Sdílet na Facebooku
