Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne, a tak můžeme v historii najít pár případů, kdy se i uznávaní a známí vědci tak trochu s něčím sekli.
Sir Isaac Newton (1642–1727)
Strávil 30 nejproduktivnějších let snahou přeměnit základní kovy ve zlato a najít skryté šifry v Bibli, které podle něj obsahují tajné boží zákony vesmíru. Později předpověděl, že v roce 2060 přijde konec světa. A právě Newton, o kterém se traduje, že měl pravděpodobně nejdokonalejší vědecké myšlení, si do vchodových dveří vyřezal dva průlezy – jeden pro kočku a druhý, menší, pro její kotě.
Charles Waterton (1782–1865)
Britský dobrodruh a přírodovědec se proslavil knihou „Putování po Jižní Americe”, kterou vydal v roce 1826. Napsal ji po mnoha letech strávených o
samotě v neprobádaném deštném pralese. Waterton přistupoval k práci v terénu prakticky. Jednou strávil 6 měsíců s nohou vystrčenou z houpací sítě – prý doufal, že ho kousne vampýr.
Charles Darwin (1809–1882)
Že vědci nedělají omyly a podivné věci? Darwin spočítal všechny žížaly na své zahradě. Tisíce žížal si rozkládal na kulečníkový stůl a dělal na nich řadu experimentů, k nimž patřilo i zkoumání toho, co se stane, když jeho syn bude hrát žížalám na fagot. Později pokus opakoval – fagot poslouchaly květiny.
Alexander Graham Bell (1847–1922)
Měl neustále zakrytá okna, aby do domu nevnikaly „škodlivé paprsky” úplňku. Snažil se naučit svého psa mluvit a pitval svou kočku, aby mohl prozkoumat její hlasivky.
Nikola Tesla (1856–1943)
Patřil spolu s Thomasem Edisonem (1847–1931) a Guglielmo Marconim (1874–1937) mezi velikány dějin elektřiny. Málokdo o něm ví, že také studoval v lesích ptáky, a pak skákal se střechy své farmy s deštníkem v ruce – byl totiž přesvědčen, že poletí. Mýlil se, a tak po svém pokusu strávil šest týdnů na nemocničním lůžku.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: chyby, historie, mozkové kapacity, omyly, světoznámí vědci, vědci, zajímavá fakta
Sdílet na Facebooku
