Období Blížence aneb doba komunikace, zásnubní vláhy i plození

Zanedlouho vstoupíme do období Blížence. Rostliny konečně kvetou, venku je teplo, den je delší a začíná doba plození.

Podle astrologie vládne znamení Blížence planeta Merkur nebo též Hermés. Ten vynalezl písmo, díky němuž můžeme komunikovat mezi sebou. Jeho funkce na Olympu spočívá v zajišťování spojení, a to nejen mezi bohy samotnými, ale i mezi smrtelníky.

V této době vzniká možnost rozplozování, je viditelná a zřejmá, leckdy je i slavnostně vítána. K tomuto období také patří i Amor/Erós, jenž je označován za syna Marta a Venuše, kteří vládnou dvěma předchozím znamením. Jiné verze mluví o tom, že Erós vzešel „zcela na počátku” z chaosu.

Zcela výstižně období Blíženců popsal Aischylos kolem roku 500 před Kristem. Dle něj je touhou vznešeného nebe přiblížit se zemi a splynout s ní, neboť když z nebeského chotě padá déšť, pak je země těhotná a rodí trávu stádům a Démétřiny plody (obilí) nám smrtelníkům. Také ovoce dozrává zásluhou zásnubní vláhy. I s tímto obdobím je spojováno mnoho různých zvyků, jež naši předci ctili.

Tradice májky

Například ve středověku se prý v tuto dobu držela stráž s mečem. Mladí muži byli zasvěcování nejen do umění zacházet s mečem, ale také do mysterií a tajemství plození a života. Předzvěstí příchodu jarních svátků plodnosti bylo stavění májky, která je pradávným symbolem plodnosti, a dodnes se pravidelně staví především na venkově.

Ze sexuálního hlediska je symbolika májky zřejmá. Z roku 1637 pochází policejní nařízení z Horní Falce, jež se snažilo májku jako „věc nestydatou a nekřesťanskou” ze všech sil zakázat. Na většině míst smějí májku přinášet a chystat pouze svobodní mládenci. Porazí v lese smrk a zbaví ho kompletně kůry, zatímco ve vesnici děvčata na vdávání pletou věnec a zdobí jej květy. Chlapci přinesou kmen do vsi a pod jeho vrchol pověsí věnec. Nakonec je kmen vztyčen a mladí lidé kolem něj tančí. Zelený vršek symbolizuje život, který vzejde ze spojení obou pohlaví.

Podobnost s májkou vykazuje Attisův kult. Samotný Attis byl zasvěcen bohyni Kybelé a musel zůstat panicem. Tento slib však nedodržel, bohyně jej potrestala šílenstvím a on se sám vykastroval. Jelikož se pak chtěl ještě sám ještě usmrtit, proměnila jej bohyně ve vysoký smrk. V Attisově kultu byla každý rok poražena pinie a odnášena do Kybelina chrámu.

Rolníci jsou v tomto období zcela závislí na počasí. Na mnoha místech proto obcházejí pole a konají prosebná procesí za dobrou úrodu. Podle židovské víry se o svátcích Šavu ot rozhoduje o úrodě ovoce.

Germáni věřili, že se v tuto dobu vdávala bohyně Freya za boha Wodana/Ódina. Až dodnes se v těchto oblastech konají májové slavnosti, při nichž hrají svoji roli i májový král či královna. Někde se zase můžeme setkat s májovou hraběnkou a podobnými postavami.

Tyto zvyky jsou známy nejen z německých zemí, ale též z Anglie, Portugalska, Itálie nebo Francie. Pokud májová paní vystupuje sama, můžeme ji ztotožnit s Venuší/Maiou/Florou a jedná se o zvyk, který v podstatě patří do znamení Býka. Kde však vystupuje májová nevěsta, nebo se objevují májová královna s májovým králem, tam již obyčej náleží do období Blížence.

autor: Petr Matura
foto: pixabay.com
(Darkmoon_Art, succo, Peter-Lomas)