Nádherná perla

Perla byla vždy vzor dokonalosti, úplnosti a konečnosti, dosažení božského a nesmrtelného. Již odedávna je obklopuje velké tajemství. Citlivé bytosti v nich vidí především ženskou tajuplnost. Měkké obrysy a třpytivý vzhled, který hraje všemi barvami duhy. Šperky z perel zdobí spousty krásných žen po celém světě. V neposlední řadě v paměti vyvstane i mytologická postava Afrodity, která se s perlou vynořila z mořské pěny.

Krásné kulaté perly vznikají v plášťové dutině mušlí – perlorodek žijících v hlubinách moří a řek. Jsou stále všeobecně považovány za symbol majetnosti. Pro svou vzácnost se používala jako talisman, ochraňující před zlem. V křesťanství je s perlou ztotožňován samotný Kristus jako čistá a dokonalá bytost zrozená z neposkvrněného početí. K perle se také připodobňuje biblické království nebeské, jež lze dosáhnout pouze úsilím, vytrvalostí a obětavostí, schopností vzdát se něčeho, co vlastníme, a nahradit to něčím dokonalejším.

,,Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly, objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.“ (Matouš 13,44)

Perla v různých zemích

V Asii byly perly vkládány mrtvým do hrobů, případně přímo do úst a měly plnit stejnou úlohu jako mince, kterou měl zesnulý platit Cháronovi za převoz přes řeku Styx. Například v islámu se traduje, že vyvolená duše v ráji je uzavřena v perle.

Od dávných dob, kdy v Indii byly první perly považovány za drahocennost, museli nesčetní lovci perel – potápěči, ubožáci vykořisťovaní obchodníky a průmyslníky, obětovat často i svůj život, jen aby dopravili tuto vzácnou úrodu na pevninu.

Ještě ve 20. století pracovali lovci perel za směšně nízkou mzdu. Dokonce celý japonský perlový průmysl je vybudován na levných pracovních silách, které vykonávají nebezpečnou, obtížnou a namáhavou práci na farmách, kde se perly pěstují. Nezměnilo to ani naše 21. století.

Drahá krása

Cenu perel ovlivnil jistě mýtus, že indický bůh Krišna věnoval perly své dceři Pandáji. A jistě i náročný způsob, jakým se získávají. Hodnota perel byla odhadována především podle její vzácnosti.

V Indii se kdysi platil za perly podle váhy až trojnásobek ceny zlata. Šílené, viďte? Později se lidé naučili hodnotit barvu, lesk a tvar. Takže i ta největší perla musela být bez poskvrnky, aby byla velmi cenná. Dvě, které jsou stejné, mají ještě mnohem větší cenu než jedna perla. Umět správně vše posoudit je jistým druhem umění.

Falešné perly

Slavný švédský přírodovědec Karl Linné (1707-1778) objevil mechanismus vzniku perel dobrých 150 let před Japoncem Mikimoto Kōkichi (1858-1954), jemuž se neustále nesprávně přisuzuje vynález metody, jak vyrábět umělé perly. Linné kdysi na jedné své cestě pozoroval lovce perel při jejich těžké, ale málo výnosné práci, a přišel na to, že vznik perel je vlastně chorobou mušle. Ve čtyřicátých letech 18. století napsal: „Kdo umí v mušli tuto nemoc vyvolat, umí vyrobit i perly.“ Dvacet let nato již Linné předložil švédskému králi osm liber mušlí obtěžkaných perlami a velký počet perel umělých, které se zevně pravým perlám vyrovnaly. Ale jejich vnitřní struktura však byla docela jiná.

Příčinou toho, že ani tehdy nebylo ve Švédsku možné vyrábět umělé perly ve velkém množství, bylo nepříznivé podnebí a prázdná státní pokladna. Linného poznatek potvrdily na počátku 20. století pokusy německého profesora Fridricha Alverdese (1889-1954), kterého vznik bezjaderných perel zajímal. Neshodoval se s běžnou teorií, podle níž se lastura brání pronikání cizích tělísek, obklopí vetřelce buňkami z horní vrstvy pláště přiléhajícího k lastuře a postupně ho obaluje mateřskou vrstvou perleti, která je ze stejného materiálu jako lastura. Výrobce umělých perel musí napodobit přírodu. Musí zavést cizí tělísko s buňkami z pláště do mušle, aby přivodil vznik perly. Profesoru Alverdesovi se tato teorie potvrdila, ale rovněž zjistil, že buňky z horní vrstvy pláště v mušli mohou vytvořit bezjadernou perlu i bez cizího tělíska.

Podaří-li se takové bezjaderné perly vypěstovat, tak budou nerozeznatelné od přírodních. Pokud se dovezou přes Indii do Evropy a vydávají se za pravé orientální perly, musí se často vzdát dokonce i experti.

A tak vznikla firma

Poznatky Linného a Alverdese poznatky padly na nejúrodnější půdu v Japonsku. Mikimoto zemřel v 50. létech 20. století jako několikanásobný milionář. Dal pěstování perel průmyslový základ. Rozvinul organizaci výroby, která určila výrobě perel komerční rozměry: pěstování mušlí, nasazování cizího tělíska, mateřského jádra perly, vysoustruhovaného z amerických sladkovodních mušlí, racionální a bezpečné pěstování mušlí a perel, které v nich vznikly ve chráněných mořských zátokách, žně po čtyřech až sedmi letech, která zaručuje největší úspěch. To vše s dopodrobna vypočítanou prací potápěček, které se neponořují do mořských hlubin nahé, jak je představují některé eroticky zabarvené filmové záběry, ale v bílých bavlněných oblecích, dala za vznik luxusní perlové společnosti a značky Mikimoto.

autor: – skm-
foto: 123rf.com, pixabay.com