Ze šera pralesa se ozve táhlé zavrčení. Domorodec se zastaví a napětím téměř nedýchá. Vzápětí se mezi stromy objevují dvě žluté oči. Džunglí se rozlehne lidský řev a na blízký strom vystříkne krev.
Mngwa nebo také nunda – tak nazývají obyvatelé africké Tanzanie velkou kočkovitou šelmu, která má žít v odlehlých džunglích této východoafrické země. Podle nejčastějšího popisu má šedou srst, je mnohem větší než lev nebo tygr, a též mnohem dravější.
Nebojácná bestie z džungle
Na rozdíl od většiny dalších afrických predátorů nemá prý vzácná mngwa vůbec strach z lidí, proto setkání s ní jen málokdo přežije. Obě tyto skutečnosti mají být důvodem toho, proč o této krvelačné bestii existuje velmi málo očitých svědectví. Přesto existují výjimky.
Existují však svědectví o případech napadených obětí, které ošetřovali angličtí lékaři, působící v této bývalé koloniální zemi. Ve druhé polovině 20. století se také odehrál případ napadení oddílu tanzanské armády dvojicí těchto monster. Zatímco se většina vyzbrojených mužů rozprchla, jeden z ozbrojenců se měl stát nedobrovolnou obětí záhadných dravých zvířat.
O šelmě velikosti osla, žijící v téměř neprostupné oblasti poblíž jezera Tanganjika, se rozhořela vášnivá diskuze ve světoznámém britském časopise Discovery v roce 1938. Důvodem byla především předchozí událost, během níž britský správce William Hichens oznámil napadení Afričanů mngwou, během níž zahynulo několik lidí. Přestože si Hichens zpočátku myslel, že se jedná o lva, nalezené stopy a chlupy tuto hypotézu vyvrátily.
Co spatřil Bowen?
Ve svědectví britského lovce Patricka Bowena, zveřejněném v padesátých let minulého století v časopise Nature Parade, se dokonce objevuje popis jeho údajného setkání s nundou. Bowen měl nebezpečnou šelmu spatřit na vlastní oči. Podle něj se rozhodně nejednalo o lva nebo leoparda. Zajímavým detailem je, že podle svědectví měla mít šelma na sobě pruhy. Ale o jaké zvíře může jít, pokud Bowen mluvil pravdu?
Podle francouzského kryptozoologa Bernarda Heuvelmanse se snad může jednat o poddruh kočky zlaté nebo snad odlišně zbarvenou jinou běžnou kočkovitou šelmu. Problémem však je, že obří velikost, dravost a zbarvení tohoto zvířete se zcela vymyká běžným zvířecím druhům.
Podle trochu senzačních zpráv může snad jít v případě těchto až několik stovek kilogramů vážících zvířat o přeživší jedince z primitivního řádu šelem Hyaenodonta, žijící v Africe ještě ve třetihorách. Podle jiných hypotéz snad v případě mngwy může jít o některého z nepřesně definované skupiny šavlozubých tygrů, kteří mají být podle vědců již dávno v propadlišti dějin.
Relikt z pravěku?
Přestože něco podobného většina vědců vylučuje, mohla jakási dávná šelma přežít až do dnešních dob? V rovníkové Africe se během několika předchozích miliónů let změnilo podnebí pouze nepatrně, stejně jako zdejší flóra. Obojí může zdánlivě šílenou historku o nundě vynést z říše legend do zcela jiného – reálného světla.
Že mohou do dnešních dob přežít živočišné druhy staré milióny let, dokazují například komodští varani, latimérie podivné, nebo žraloci. Všechna tato zvířata jsou svým způsobem žijící fosílie – tedy výjimkami potvrzující pravidlo.
O existenci mngwy byli koneckonců přesvědčeni i investoři z japonského Canonu když v minulém století vypsali odměnu za průkaznou fotografii zvířete. Podle českého spisovatele Jaroslava Mareše byla na základě této soutěže vskutku fotografie „africké bestie“ pořízena, avšak kvůli nízké kvalitě nebyla nikdy zveřejněna. Mystérium afrických pralesů proto dosud zůstává nerozluštěno.
Autor: Petr Koutský
Fotografie: shutterstock.com
Štítky: Afrika, kryptozoologie, mngwa, příroda, tajemství, záhada