Lež není vůbec hezká věc, i když někdy v případě té milosrdné je ku prospěchu. Dlouho se tradovalo, že tuto praktiku odhalí nos, avšak dnes už je to vyloženě potvrzené.
„Pinocchiův efekt” opravdu funguje – nejjistější známka lidské lži byla nalezena. Pohádková postava se ukázala jako prorok. Když Pinocchio lhal, natáhl se mu nos. Jak nedávno zjistili španělští vědci z Granadské univerzity, v reálném životě, tedy u lidí, se vše děje přesně naopak. Lhářův nos se zmenšuje. Metamorfóza není pouhým okem viditelná, přesto však existuje celkem jednoduchý způsob, jak si jí všimnout. Nos se totiž zmenšuje, protože se ochlazuje, asi o 1,2 stupně, což lze vidět na infračervených snímcích.
Španělé pod vedením doktora Emilia Gomeze Milana (Dr. Emilio Gomez Milan) experimentovali s dobrovolníky. Požádali je o lhaní takovým způsobem, aby to nebylo těžké uhodnout. Dobrovolníci lhali po telefonu – někteří příbuzným, jiní svým dobrým přátelům. Například jim řekli, že na ulici potkali nějakou celebritu, nebo viděli hroznou dopravní nehodu. Obličeje účastníků experimentu byly fotografovány termovizory, tedy přístroji, které umožňují získat infračervené snímky. Na takových snímcích jsou oblasti s různou teplotou vybarveny různými barvami. Obvykle jsou mírně teplá místa červená, horká jsou žlutá.
Změny barev
V 80 případech ze 100 nosy lhářů vychladly a jejich čela se naopak zahřála, asi o 1,5 stupně, což bylo také patrné. Podle toho se pozná lež jak věž. Vědci ujišťují, že výsledek založený na obráceném „Pinocchiově efektu” je o 10 % přesnější než jakýkoli detektor lži. Jak vysvětluje doktor Milano, nos se ochlazuje z úzkosti způsobené touhou nebo potřebou lhát a čelo se zahřívá od zvýšené duševní práce, kterou lhaní vyžaduje.
Zajímavé ale je, že samotné obavy vám chlad v nose nezpůsobí, studie to testovala. Dobrovolníci sledovali na displejích scény strašlivých dopravních nehod a stejně jako v předchozích experimentech o tom vyprávěli po telefonu, ale nelhali, i když se báli. Žádná nosní reakce nenastala. Když už mluvíme o čelech lhářů, před několika lety experimenty profesora Scotta Fara z Lékařské fakulty Filadelfské univerzity ukázaly, že ke lhaní je třeba napínat mozkové závity.
Profesor skenoval mozky lhářů a těch, kteří říkají pravdu. Zjistil, že u pravdomluvných jedinců se aktivovaly čtyři oblasti mozku. U lhářů jich bylo osm. Scott Faro si uvědomil, že lhaní vyžaduje nejméně dvakrát větší duševní úsilí než říkání pravdy, což se projeví zvýšením teploty čela.
Lze se „Pinocchiova efektu” zbavit?
Britští psychologové z University College London (Londýnská univerzita) zkoumali systematické lhaní. Experimentů, které vedl Tali Sharot, se zúčastnilo 80 dobrovolníků. Lhali si navzájem, klamali partnery a dostávali za to i finanční pobídky. Jak soutěž postupovala, partneři lhali stále více. Každá další lež byla jednodušší, než ta předchozí. Při jejím „generování” mozek vykazoval stále menší a menší aktivitu – vědci to pozorovali pomocí magnetické rezonance.
„Neustálé lhaní nás zbavuje nepříjemných pocitů,” uzavřeli to vědci. Odstraňuje to úzkost, řečeno jazykem jejich španělských kolegů. A když není úzkost, tak vám možná nenastydne nos? To zatím nikdo netestoval. Ale zdá se, že zkušení a systematičtí lháři by mohli oklamat detektor lži založený na obráceném „Pinnochiově efektu”. Například manželé, kteří své ženy jednou podvedou, mají tendenci se z toho dostat. Pravidelní nevěrníci nemají výčitky svědomí vůbec a jejich nosy nestudí.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: chlad, experiment, infračervené snímky, lhaní, lhář, mozek, nos, věda, výzkum
Sdílet na Facebooku
