Dalo by se diskutovat, zda je malá milosrdná lež správná či ne. Názory jedinců se liší. Stejně tak důvody, proč lidé lžou. V průměru klameme 2-3krát denně, a to i tehdy, když situaci s jistotou zhoršíme.
Renomovaný americký vědec Robert Sinnerbrink ve své nejnovější práci prozkoumal lidské lži. O něco dříve se o stejný hřích zajímali američtí vědci z Utah State University od Health (USA). Jejich výzkum ukázal, že mnoho pacientů lže nebo skrývá důležité zdravotní informace před svými lékaři.
Sinnerbrink ve své práci píše, že byl ohromen, když obdržel podobné výsledky. Podle jeho názoru se dá předpokládat, že děti, politici a podvedení partneři zkrátka lžou. Ale pacienti?
,,To je vlastně nečekané, protože náš život často závisí na lékaři a jeho verdiktu!“
Podle studie 60 až 80% pacientů v různé době přiznalo, že buď zatajovali, nebo naopak přeháněli informace související s jejich vlastním zdravotním stavem. Více než třetina dotázaných uvedla, že svůj nesouhlas s lékařskými předpisy tají. Téměř stejný počet lidí předstíral, že rozumí léčbě, i když tomu tak nebylo. A každý pátý dotázaný nepřiznal nezdravou stravu nebo zanedbávání pohybu. O rozsahu kouření a dávkách alkoholu či drog není třeba hovořit. Lidé samozřejmě často raději zatajují nebo snižují míru škod na svém těle.
Lži dobré a špatné
Na otázku, proč se rozhodli lhát, většina dobrovolníků odpověděla, že nechtějí být lékařem odsuzováni nebo vyslechnout výtky. Více než polovina dotázaných uvedla, že se něco stydí přiznat, jiní zase uvedli, že nechtějí vypadat ,,komplikovaně“, nebo ztrácet čas lékaře.
,,A to je hlavní důvod, proč lidé mohou lhát,“ říká Sinnerbrink, – ,,aby se vyhnuli odsouzení nebo cenzuře, a aby si zachovali sebeúctu nebo pověst.“
Také ale zastává názor, že často existují morálně ospravedlnitelné důvody ke lži: například lhaní o špatném účesu, abychom ušetřili city člověka, se zdá být neškodnější než prozrazení tvrdé pravdy. Pro takové případy existuje termín ,,milosrdná lež“.
Pak je tu ještě jeden zvláštní druh nepravdy, který se nazývá ,,rodičovská lež“. Vyprávíme dětem o Ježíškovi, nebo vyprávíme o bubácích, kterých se drobotina bojí. Ale co pohádky? Co to je, když ne lež? Pomocí těchto povídek vychováváme naše děti. A i my jsme jimi byli vychováni.
Existuje mnoho definic toho, co by mělo být považováno za lež. Vědci Jeffrey Walchak a Natalie Cockrell z Louisiana Tech zkoumají fenomén lži a podrobují jej laboratornímu zkoumání. Lež definují jako ,,záměrné zavádění a potlačování pravdy“.
I lež je ospravedlnitelná
Obecně, podle profesora Sinnerbrinka, lze podvod v některých případech obhájit. Studie ukázaly, že lidé lžou v průměru 2-3krát denně.
,,I když samozřejmě existují plodní lháři, kteří lžou více než 15krát denně, den co den, je to patologie,“ prohlásil Timothy Levin z University of Alabama v Birminghamu, který studoval podvod společně s doktorem Sinnerbrinkem.
Je ale důležité si uvědomit, že jakmile se lež stane stabilním charakterovým rysem, stává se druhou přirozeností, se kterou je těžké žít. Navíc, každá lež se jednou provalí. Je tedy lepší říct pravdu, byť je to častokrát těžké.
autor: – skm –
foto: pixabay.com (Schwerdhoefer,geralt)
Štítky: klamstvo, lež, lhaní, nepravda, podvod, psychologie, věda, výzkum
Sdílet na Facebooku
