Všem známá mocná vládkyně Egypta – Kleopatra. Tato dáma byla opředena několika tajemstvími, například nebyla ve skutečnosti tak krásná, jak se o ní v mnoha článcích tvrdí.
Kleopatra nebyla Egypťanka
Narodila se sice v Egyptě, ale její původ byl odvozen od makedonského Řecka a Ptolemaia I. Sotera, jednoho z generálů Alexandra Velikého. Ptolemaios vládl Egyptu po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. a zahájil dynastii řecky mluvících vládců, která trvala téměř 3 století. Přestože Kleopatra nebyla Egypťankou, přijala mnoho zvyků této země a byla první z ptolemaiovské linie, kdo se naučil místní jazyk.
Byla zrozená z incestu
Stejně jako mnoho královských rodů se i Ptolemaiovci často ženili a vdávali v rámci rodiny, aby zachovali čistotu pokrevní linie. Více než tucet Kleopatřiných předků uzavřelo svazek se sestřenicemi, bratranci nebo sourozenci. S velkou pravděpodobností byli i rodiče Kleopatry sestrou a bratrem. V souladu s tímto zvykem se Kleopatra nakonec provdala za oba své dospívající bratry.
Krása nebyla její předností
Římská propaganda vykreslila Kleopatru jako krásnou svůdnici, která používala svůj sex-appeal jako politickou zbraň. Více proslulá však reálně byla svým intelektem než vzhledem. Mluvila tuctem jazyků, byla vzdělaná v matematice, filozofii, oratoriu i astronomii. Egyptské zdroje ji později popsaly jako vládkyni, jež „vyzdvihuje řady učenců a těší se z jejich společnosti”. Existují i důkazy, že Kleopatra nebyla tak fyzicky nápadná, jak se kdysi věřilo. Mince s jejím portrétem ukazují její mužné rysy a velký, zahnutý noc, ačkoli někteří historici tvrdí, že se záměrně vykreslovala s tvrdšími rysy kvůli projevu síly. Starověký spisovatel Plutarchos tvrdil, že její krása „není zcela nesrovnatelná”, zato její příjemný hlas je oním neodolatelným kouzlem, které z ní činí tak žádoucí ženu.
Měla podíl na smrti svých 3 sourozenců
Získávání moci a vraždy byly ptolemaiovskou tradicí stejně jako rodinné sňatky, Kleopatra s bratry na tom nebyla jinak. Její první sourozenec – manžel, Ptolemaios XIII., ji vyhnal z Egypta poté, co se pokusila převzít výhradní vlastnictví trůnu. Později se „utkali” v občanské válce. Kleopatra znovu získala převahu svým spojenectvím s Juliem Caesarem a Ptolemaios se utopil v řece Nil poté, co byl poražen v bitvě. Po válce se Kleopatra znovu provdala, opět za dalšího mladšího bratra Ptolemaia XIV., ale věří se, že ho nechala zavraždit ve snaze učinit ze svého syna spoluvládce. V roce 41 př. n. l. také připravila popravu své sestry Arsinoe, která by ji mohla ohrozit při vládnutí.
Uměla se uvést
Kleopatra se považovala za živoucí bohyni a často využívala jevištní umění, aby ovlivnila potenciální spojence a posílila svůj božský status. Slavný příklad jejího talentu pro drama přišel v roce 48 př. n. l., když Julius Caesar dorazil do Alexandrie během jejího sporu s bratrem Ptolemaiem XIII. Kleopatra věděla, že se Ptolemaiovy přívrženci snaží zabránit jejímu setkání s římským generálem, a tak se nechala zabalit do koberce (některé zdroje uvádí plátěný pytel) a propašovat do jeho osobního pokoje. Caesar byl pohledem na mladou královnu v jejím hávu oslněn a brzy se stali milenci.
Podobný kousek použila i při setkání s Markem Antoniem v roce 41 př. n. l. Když byla povolána, aby se s ním setkala v Tarsu, říká se, že dorazila na zlaté bárce ozdobené purpurovými plachtami a veslované vesly vyrobenými ze stříbra. Kleopatra byla nalíčená tak, aby vypadala jako bohyně Afrodita, seděla pod pozlaceným baldachýnem, zatímco ji sluha v oblečení amora ovíval listem. Antonius, který se považoval za ztělesnění řeckého noha Dionýsa, byl okamžitě okouzlen.
V době vraždy Caesara žila v Římě
Kleopatra se připojila k Juliu Caesarovi v Římě v roce 46 př. n. l. a zdá se, že její přítomnost způsobila značný rozruch. Caesar neskrýval, že je jeho milenkou, ale mnoho Římanů bylo pohoršeno, když jí nechal postavit pozlacenou sochu v chrámu Venuše Genetrix. Kleopatra byla nucena uprchnout z Říma poté, co byl Caesar v roce 44. př. n. l. ubodán v římském senátu, ale i tak se na městě stihla svým způsobem podepsat. Její exotický účes a šperky z perel se staly módním trendem a podle historičky Joann Fletcher „mnoho římských žen napodobovalo vzhled Kleopatry”.
Kleopatra s Markem Antoniem založila pijácký klub
Svůj legendární milostný vztah s římským vojevůdcem Markem Antoniem začala v roce 41 př. n. l. Jejich vztah měl především politický účel – Kleopatra potřebovala Antonia k ochraně své koruny a k udržení nezávislosti Egypta, zatímco Antonius potřeboval přístup k egyptskému jmění a zdrojům. Zároveň si však užívali vzájemnou společnost. Podle starověkých zdrojů strávili zimu roku 41–40 př. n. l. v Egyptě užíváním si volna a zábavy, dokonce si vytvořili vlastní pijáckou společnost známou jako „Nenapodobitelná játra”. Skupina se zabývala nočními hostinami a vinnými flámy, příležitostně se účastnili propracovaných her a soutěží. Jedna z oblíbených činností Antonia a Kleopatry údajně zahrnovala toulání se ulicemi Alexandrie v přestrojení a dělání si legrace z místních obyvatel.
Vedla flotilu v námořní bitvě
Kleopatra se nakonec za Marka Antonia provdala a měla s ním tři děti, ale jejich vztah také způsobil masivní skandál v Římě. Antoniův rival Octavian ho pomocí propagandy vykreslil jako zrádce pod vlivem záletné svůdnice a v roce 32 př. n. l. vyhlásil římský senát Kleopatře válku. Konflikt vyvrcholil následující rok ve slavné námořní bitvě u Actia. Kleopatra osobně vedla několik tuctů egyptských válečných lodí do boje po boku Antoniovy flotily, ale Octavianovu námořnictvu se nevyrovnaly. Bitva brzy skončila porážkou Kleopatry a Antonia, kteří byli nuceni prorazit římskou linii a uprchnout do Egypta.
Možná nezemřela na jedovaté kousnutí
Kleopatra a Antonius si slavně vzali život v roce 30 př. n. l. poté, co je Octavianovi válečníci pronásledovali do Alexandrie. Zatímco Antonius se údajně smrtelně bodnul do břicha, Kleopatřina sebevražda je méně jistá. Legenda praví, že přiměla zmiji nebo egyptskou kobru ke kousnutí do její paže, ale starověký kronikář Plutarchos připouští, že to, co se skutečně stalo, neví nikdo. Podle něj byla Kleopatra známá také tím, že v jednom ze svých hřebenů ukrývala smrtící jed, historik Strabo poznamenává, že mohla použít smrtelnou mastičku. Mnoho učenců má tak dnes podezření, že použila špendlík namočený v nějaké formě silného toxinu – hadího jedu nebo jiného.
Film o ní z roku 1963 byl jedním z nejdražších filmů
Královnu Nilu ztvárnili na stříbrném plátně postavy jako Claudette Colbert a Sophia Loren, ale nejslavněji ji ztvárnila Elizabeth Taylor v eposu „Kleopatra” z roku 1963. Film byl sužován produkčními problémy a potížemi se scénářem, až se jeho rozpočet nakonec vyšplhal ze 2 milionů na 44 milionů dolarů, včetně nějakých 200 000 dolarů jen na pokrytí nákladů na kostými Taylor. V době svého uvedení šlo o nejdražší film, který byl kdy natočen a málem kvůli němu zkrachovalo studio, přestože vydělal jmění. Vezmeme-li v úvahu inflaci, zůstává tento film i dnes jedním z nejdražších v historii.
ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKUOBJEDNAT ČASOPIS
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Egypt, film, Julius Caesar, Kleopatra, Marcus Antonius, Řím, trůn, vládkyně, zajímavosti
Sdílet na Facebooku
