Středověk nás neustále fascinuje. Jak tehdy lidé zvládali veškerá nebezpečí, která na ně číhala? Neustálé nemoci, včetně nechvalně známého moru, různé války, nekonečné půtky králů i velmožů a nesmyslné zákony. A co teprve chůze?
Vše zmíněné v podstatě už známe. Kromě obecně rozšířených faktů však existují i takové rysy tehdejšího života lidí, které jsou širší veřejnosti málo známy. Mezi nimi je například i chůze. Když se zamyslíte nad způsobem dnešní chůze, je to jednoduché. Současný člověk položí nohu na patu téměř v každé situaci, následně udělá krok a přenese váhu na nohu. Je to pohodlné, známé a nevyvolává to žádné otázky ani problémy. Chodit tímto způsobem se učíme od dětství. Tento styl chůze však není samoúčelný. Je dán cenově dostupnými a praktickými botami, jejichž podrážka šetří naše nohy od většiny nečistot. Dnešní silnice a cesty jsou navíc o moc lepší než ty středověké, takže nemusíme mít strach, že bychom si při chůzi poranili nohu.
Jak tedy chodili lidé za středověku
Tehdy se nejoblíbenější způsob chůze tak trochu podobal dnešnímu tělesnému cvičení. Muž vytáhl palec dopředu jako baletka, nahmatal zem, poté přenesl váhu na chodidlo a udělal krok. Na pohled to vypadalo rozhodně zvláštně. Proč tomu tak bylo?
Odpověď spočívá jako i dnes v botách. Faktem je, že v té době více či méně kvalitní obuv stála spoustu peněz, protože výroba byla nejen pracná, ale také šlo o úkol, který vyvolával velké náklady na zdroje – kůže, látky, kovové cvočky, šňůrky atd. Lidé si proto většinou balili nohy do hadrů, nebo chodili klidně naboso. Mimochodem, cenově nejdostupnější boty pro tehdejšího běžného obyvatele města nebyly kožené boty, vychvalované ve všech filmech, ale tlusté punčochy s koženou vložkou v oblasti chodidla, jež se pevně obepínala kolem nohy. Právě ty lze nejčastěji vidět na rytinách z té doby.
Takovéto výrobky sice zpříjemnily chůzi, ale ne natolik, aby změnily styl chůze. Kamenem dlážděné či polní cesty byly častokrát sbírkou všemožných odpadků a střepů, a tak kožená vložka člověka vždy neochránila. Obyvatelé středověku si tedy zvykli vytahovat ponožku dopředu a vyztužit ji, aby ochránili nohu před poraněním. Všimněte si, že ve starých filmech měli lidé směšně protažené boty do dlouhé špičky. Ve skutečnosti nešlo o obuv, ale o tyto vyztužené punčochy.
Kvalitativní průlom ve výrobě cenově dostupné obuvi nastal v Evropě teprve v 16. století, tedy v dobách benátské renesance, díky průlomu ve vědě. Právě od té doby začala změna v chůzi a legrační lidé s protaženou ponožkou dopředu zůstali jen na starých rytinách.
autor: – skm –
foto: piqsels.com
Štítky: boty, chůze, film, historie, lidé, obuv, rytiny, středověk
Sdílet na Facebooku
