Tajemná fotografie z hradu Gýmeš

O tajemném slovenském pohoří Tríbeč, které veřejnosti vstoupilo do povědomí hlavně díky románu Jozefa Kariky Trhlina, si můžeme najít velké množství informací z poslední doby, a to jak v nejrůznějších časopisech, tak zejména na internetu. Román byl byl následně zfilmován a tento film se na Slovensku těší velké návštěvnosti. 

Méně pozornosti je ale věnováno hradům, jejichž rozvaliny stále stojí na strategicky významných místech Tríbeče a jejichž dávná minulost jistě skrývá mnohá tajemství. Pojďme se tedy podívat alespoň na některé z nich.

Asi za nejznámější hrad tohoto pohoří považujeme Gýmeš. O původu názvu hradu existuje hned několik teorií. Nejčastěji se udává, že vznikl ze slova gim, což ve staré uherštině značí jelena. Hrad dal postavit pravděpodobně v letech 1253-1270 na místě starého hradiště Ondřej Forgách. Zajímavostí je, že roku 1302 byl obsazen Matůšem Čákem Trenčianským a teprve roku 1312 byl dobyt králem Karlem I. Robertem z Anjou. Poté navrácen rodině Forgáchů. V držení této rodiny zůstal – mimo kratší časové úseky – až do začátku 19. století. Tehdy se rodina přemístila do pohodlnějšího zámku v Jelenci. Zde žila až do roku 1919, kdy se po vzniku Československé republiky odstěhovala do Maďarska. Od té doby byl hrad opuštěný a chátral.

Hrad s pohnutou historií i přes své mohutné opevnění dvakrát podlehl nájezdům Turků. Zřejmě v těchto dobách vznikla pověst o tom, že když byl hrad beznadějně obležen Tatary a nepřítel se valil do předního nádvoří, klečela gýmešská paní před oltáříkem v hradní kapli a prosila Matku Boží o záchranu. Modlitby prý byly vyslyšeny, neboť venku se počalo schylovat k ohromné bouři – a na oltáři jako by Matka Boží ožila a vztáhla nad prosící své ochranné ruce. V tu chvíli zaskučel vichr, zaduněl hrom a tábor Tatarů pod hradem zachvátil požár. Jejich bojovníci na nádvoří začali ve zmatku prchat pryč z hradu. Tak prý Matka Boží zachránila alespoň jednou Gýmeš od pohromy.

Tajuplná postava na fotce

Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že podobné pověsti nalezneme na mnoha jiných místech. Dokáže lidská psychika ve chvílích, kdy jde o život, zázraky? Nebo nás chrání někdo mnohem mocnější a jen čeká na to, zda se k němu dokážeme obrátit s prosbou o pomoc? Za zmínku rovněž stojí zajímavá, tajemná fotografie zvláštního zjevení ve tvaru lidské postavy v hradním okně, kterou zde před několika lety pořídila skupina  SAVPJ (Slovenská asociácia výskumu paranormálnych javov o.z.), jež zde před několika lety nocovala. Mně osobně připomíná mužskou postavu s vousy… Ale možná budete mít jiný názor.

Zůstal na hradě energetický otisk dávných majitelů – nebo stále nenachází klid některé duše padlých obránců hradu, kteří ho tu střeží dodnes?

Opuštěné ruiny 

Dalším zajímavým hradem na tajemném tríbečském pohoří je Čierny hrad. Již jeho samotný název nezní příliš optimisticky. Hrad se nachází 13 kilometrů od Zlatých Moravců nad obcí Zlatno.

Byl postaven na pravěkém hradišti ze starší doby bronzové. Dle názoru historiků se jednalo o výšinné opevnění vybudované na ochranu před nájezdy Maďarů. Hrad sám byl vybudován koncem 13. nebo počátkem 14. století, a to poněkud atypicky hluboko v horách v odlehlé lokalitě bez významných obchodních cest.

Jedním z možných vysvětlení se jeví souvislost hradu s rýžováním zlata. Poslední písemná zmínka o hradu totiž pochází z roku 1516, kdy Forgáchové žádají o právo rýžovat zlato na jejich panství Čierny hrad. Každopádně  zájemcům o tajemství Tríbeče doporučuji tyto hrady navštívit.

Energie obou míst je velmi zvláštní, jistě posílena i tím, že hrady byly postaveny na místě dávných hradišť –  a jak známo, naši předkové věděli o silových místech daleko více než dnes my.

Čemu posloužily rituály černé magie?

Zájemci o tajemno nepřijdou zkrátka ani v okolí samotného pohoří. Nedaleko obce Hajná Nová Ves, v níž stojí nádherný, avšak chátrající zámek, najdeme v polích kapli sv. Immricha. Zaujalo mě její zvláštní, opuštěné umístění uprostřed pole bez jakékoliv současné přístupové cesty. Kaple sloužila jako místo posledního odpočinku pozdějších majitelů panství z 19.století. Dnes najdeme kapli otevřenou a hrobku patrně několikrát vyloupenou. V kryptě se stále povalují zbytky rakví a kosterní pozůstatky dřívějších pánů tohoto kraje. Bohužel, lidská chamtivost a nedostatek úcty k mrtvým se nevyhnula ani jim. Navíc podle informací některých návštěvníků hrobka pravděpodobně sloužila i k rituálům černé magie, dříve tady totiž byla nalezena například kočičí mrtvola bez hlavy. Otázkou zůstává i skutečnost, proč pozdější majitelé zbudovali hrobku pro své zesnulé rodinné příslušníky poměrně daleko od svého sídla… A podobně zvláštních, neobvyklých míst najdeme v tomto kraji mnohem víc. Jako by se tajemná energie pohoří Tríbeč stále vznášela nad celým krajem…

Text a foto: Petr Matura, hlavní foto: Shutterstock

 

Štítky: duch, duchové, hrady, legendy, mystéria, pověry, Slovensko, záhady, zkušenosti