Oběšenec na Konopišti. Někdo ho cítí, jiní i vidí

Zámek Konopiště patří mezi nejznámější a nejvíce navštěvované turistické cíle a při hojném počtu návštěvníků a zejména v letních dnech vypadá neškodně. Ale i tady můžeme narazit na temnou minulost a na přízraky.

Brána na Konopiště – brána do jiných světů?

Laskavá bílá paní

Již stará pověst vypráví, že v dobách, kdy na místě zámku stál hrad, byl jeho pánem vysoce urozený rytíř, který se velice bál o své jmění. Jednoho dne se rozhodl svůj poklad schovat a nechal ve sklepení vykopat hlubokou jámu a do ní tajně ukryl několik sudů zlata. O svém úkrytu pověděl jen své dceři. Po jeho smrti se dcera spolu s manželem ujala panství. Byla velmi dobrosrdečná a svým poddaným pomáhala, jak jen mohla. Pokud byl někdo v nouzi, vypomohla mu i zlatem z otcova pokladu. Na zámku se dodnes zjevuje jako bílá paní, a to na hlavní věži či u kapličky v parku. Lidé se jí však bát nemusí, stejně jako zaživa, tak i po smrti je tato paní laskavá a jako přízrak neškodná. A pokud někdo potřebuje, rád mu prý pomůže i dnes.

Zjevení v Růžové zahradě

Samozřejmě v dnešní době si každý racionálně myslící člověk řekne, že jde o krásnou pohádku, jaká se vypráví na každém starém sídle, a ne jedna. Své o tom však prý věděla jedna žena, bydlící v domě pod zámkem, ve kterém dnes můžete najít restauraci. Stalo se to počátkem května v roce 1962, kdy šla dotyčná žena se svým manželem na procházku do Růžové zahrady. Bylo to v době, kdy se zahrada ještě nezamykala jako dnes. Padal již soumrak a manželé se vraceli domů, když muž manželce silně sevřel ruku. Z oranžerie vyšla přes zavřené dveře bílá mlžná postava a naprosto bezhlučně prošla napříč zahradou. Postava vypadala jako silueta ženy v dlouhých krajkových šatech, ale neměla tvář. Místo ní měla jakousi skvrnu a chyběly jí i nohy. Vznášela se podle vyprávění asi čtvrt metru vysoko nad zemí. Duch si manželů vůbec nevšímal a prošel asi patnáct metrů od nich, chvíli stál u kamenného zábradlí nad jezírkem a pak se rozplynul.

Paní, která tento přízrak viděla, však byla přesvědčena, že se nejednalo o tuto bílou paní, ale o ducha hraběnky Žofie Chotkové, která se stala obětí atentátu v Sarajevu v roce 1914. Podle vyprávění pamětníků totiž milovala květiny a Růžovou zahradu často navštěvovala. Dnes již těžko zjistíme, která žena se zjevila místní obyvatelce, ale důležité je, že oba přízraky jsou neškodné. A vysvětlit je můžeme i jako energetické otisky zmíněných dam.

Temný přízrak z 2. světové války

Žofie Chotková milovala zámeckou zahradu zaživa. A co po smrti?

Tyto dámy však nejsou jediné přízraky na Konopišti. Ke zjevení má docházet konkrétně také u parkoviště pod zámkem. Právě zde mnoho lidí pociťuje podivnou tísnivou energii. I v mém případě se tyto tísnivé pocity objevily, i když jsem v té době tuto informaci neměl a nikde předtím ji nečetl ani neslyšel.

Teprve později jsem zjistil, že za mlhavých a sychravých dnů tam prý někteří lidé na krátkou chvíli zahlédli siluetu oběšence. Toto zjevení má mít původ v roce 1945, kdy v polovině dubna spojenecká letadla podnikla nálet na Ústí nad Labem. Při svém návratu byly dva bombardéry zasaženy protileteckým dělostřelectvem a osm přeživších letců bylo zajato příslušníky SS a odvezeno do bývalého hotelu, kde se tehdy nacházelo velitelství SS Konopiště.

Všichni zajatci byli nejprve mučeni a poté odsouzeni k trestu smrti zastřelením. Podle vyprávění však jeden mladý německý voják z popravčí čety odmítl vykonat rozkaz a rozlícený velitel ho nechal pro výstrahu ostatním vojákům oběsit na jednom ze stromů u silnice. Od té doby se zde prý přízrak onoho statečného vojáka, který se vzepřel nesmyslnému vraždění, objevuje. Nemá jeho duše klid, nebo se opět jedná o energetickou stopu, která se vtiskla díky silným emocím tehdejších lidí do okolního terénu?

Každopádně Konopiště i jeho okolí jistě skrývají i další záhady a popsané přízraky nebudou nejspíš jejich jedinými tajemnými obyvateli…