Prvního popisu se nejhlubší jeskyně na Zemi dočkala od vědců už v roce 2016, ale její skutečný, obrovský rozsah určili až o několik let později.
Hranická propast leží v Hranickém krasu, u nás v krásném Česku. Je to nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě. Podle geologů by se mohla rozprostírat více než 1 kilometr po zemských povrchem. Oproti druhé nejhlubší jeskyni je tento údaj dvakrát větší. Hranická propast navíc boří zažitý vědecký názor, že se hluboké jeskyně tvoří zespod nahoru, kdy teplá a kyselá podzemní voda stoupá a rozpouští tak zeminu. Studie z roku 2020 tvrdí, že tato jeskyně vznikla naopak odshora dolů.
První četné ponory do jeskyně proběhly v roce 2016, kdy byla poté i poprvé popsána. Následně do ní výzkumníci poslali dálkově ovládané vozidlo, tzv. ROV, aby prozkoumalo kouty, kam se potápěči nedostali. V roce 2020 podle studie naměřili maximální hloubku 473,5 metru. V tu chvíli se Hranická propast proslavila jako nejhlubší sladkovodní jeskyně na celém světě. Porazila tak italskou Pozzo del Merro, která sestupuje 392 metrů pod povrch. Zaznamenaná hloubka však byla omezena délkou komunikačního kabelu z optických vláken připojeného v ROV.
Hlubší, než se myslelo
Studie z roku 2020 použila metody gravitačního a seismického zobrazování, aby prozkoumala opravdový rozsah Hranické propasti. Podle výsledků by měla jeskyně být hluboká dokonce dvakrát více, než se původně naměřilo. Do její hloubky by se měla vejít nejvyšší budova světa, Burdž Chalifa, vysoká 828 metrů. Otvor propasti je podle nejnovější studie nakloněná dutina s jezírkem na dně. Podvodní část je nepravidelný, vertikální válec o průměru 10 až 30 metrů. Teplota vody se pohybuje mezi 14,5–18,8 stupni Celsia, podle ročního období.
Mapování také odhalilo, že dno jeskyně je spojeno s nedalekým „fosilním” propadem Karpatská předhlubeň. Nachází se asi 2 kilometry od vchodu do Hranické propasti. Vytvořila se asi před 19 miliony let a následně časem zapadala různými usazeninami, takže dnes už není vidět. Hranická propast vznikla po propadu asi před 16 miliony až 14 miliony let, když voda na povrchu začala prosakovat dolů skrz horninu, nejspíše vápenec. Tak vznikla dutina, která se časem prohlubovala až vytvořila kanál. Tím voda proudila z povrchu na dno propadu. Nakonec však usazeniny též zablokovaly otvor uvnitř propadu, a proto se voda začala shromažďovat uvnitř kanálu a vznikla tak zatopená jeskyně.
autor: Zuzana P.
foto: Qasinka / Creative Commons / CC BY-SA
Jiří Komárek / Creative Commons / CC BY-SA
Štítky: Česká republika, Hranická propast, Hranický kras, jeskyně, kanál, Karpatská předhlubeň, nejhlubší propast, sladkovodní jeskyně