Stříbrná mince z 11. století nalezená na pobřeží amerického státu Maine vyvolává desítky let vášnivé debaty. Plavili se Vikingové dál na jih?
Příběh, který začal nenápadným archeologickým nálezem v roce 1957, dodnes rozehrává představivost historiků i milovníků záhad. Na pobřeží amerického státu Maine, na místě někdejšího indiánského obchodního centra, byla objevena malá stříbrná mince z 11. století. Pocházela ze Skandinávie, z doby Vikingů. Otázka se tak nabízela. Dostali se snad severští mořeplavci dál na jih, než jsme si dosud mysleli? Takzvanou „mainskou penny“ dnes uchovává Státní muzeum Maine. Na první pohled jde o nenápadný, silně opotřebovaný kousek stříbra. Přesto představuje jeden z nejdiskutovanějších artefaktů severoamerické archeologie.
Mince z doby vikingských králů
Numismatici se shodují, že mince byla vyražena za vlády norského krále Olafa III., který vládl přibližně v letech 1066 až 1093. Datování ji řadí do období mezi roky 1065 a 1080. To znamená, že pochází z pozdní fáze vikingského věku, tedy éry, kdy se skandinávští mořeplavci plavili od východní Evropy až po severní Atlantik.
Na jedné straně je patrný kříž obklopený kruhovým motivem, druhá strana je natolik poškozená, že lze jen tušit obrys lidské postavy, pravděpodobně samotného krále. Mince je navíc proděravělá. Někdo ji zřejmě nosil jako přívěsek. Už to napovídá, že nemusela sloužit jako platidlo, ale jako ozdoba nebo symbol. Její stav také prozrazuje dlouhou cestu. Je obroušená, místy odštípnutá. Jako by prošla mnoha rukama, než se ocitla v zemi na pobřeží Maine.
Představa Vikingů na americké půdě není pouhou legendou. Archeologické vykopávky v L’Anse aux Meadows na severu Newfoundlandu v Kanadě jednoznačně potvrdily, že se zde kolem roku 1000 nacházela severská osada. Navíc středověké ságy vypráví o výpravách do země zvané Vinland, tzv. „vinné země“. Otázkou však zůstává, jak daleko na jih se tito mořeplavci skutečně dostali. Newfoundland je jedna věc. Maine, vzdálené stovky kilometrů jižněji, už je jiný příběh.
Obchodní síť, která spojovala svět
Většina odborníků dnes zastává střízlivější vysvětlení než přímou vikingskou přítomnost. Mince byla nalezena na takzvaném nalezišti Goddard v městečku Brooklin, tedy místě, které fungovalo jako obchodní centrum původních obyvatel Ameriky na přelomu 12. a 13. století. Archeologové zde objevili i další předměty pocházející ze vzdálených oblastí kanadského subarktického pásma, včetně nástrojů z Newfoundlandu a Labradoru. To naznačuje existenci rozsáhlých obchodních sítí, které spojovaly komunity napříč severovýchodní Severní Amerikou.
Právě touto cestou se mohla mince dostat do Maine. Pokud Vikingové obchodovali s Inuity nebo jinými skupinami v oblasti dnešního Newfoundlandu, mohla se mince postupně přesouvat z ruky do ruky, jako cenný kov, šperk nebo kuriozita, až skončila stovky kilometrů od místa prvního kontaktu.
Zatím neexistují žádné další archeologické důkazy o vikingské přítomnosti v Maine, žádné zbytky staveb, nástroje ani typické artefakty. Jediná mince sama o sobě nestačí k přepsání mapy vikingských výprav. To ovšem neznamená, že by jejich lodě nemohly plout podél pobřeží dál na jih. Vikingové byli mimořádně zdatní navigátoři. Jejich kolonie v Grónsku existovaly několik století a plavba mezi Newfoundlandem a severovýchodním pobřežím USA by pro ně technicky nebyla nemožná. Klíčový rozdíl je mezi „mohli“ a „prokazatelně byli“.
I kdyby se ukázalo, že Vikingové do Maine nikdy nevkročili, mince přesto vypráví fascinující příběh. Dokládá, že svět 11. a 12. století nebyl izolovaný. Existovaly kontakty mezi Evropany, arktickými národy i původními obyvateli Severní Ameriky, přímo či nepřímo. „Mainský penny“ tak není jen kuriozitou. Je připomínkou toho, že globální propojení nezačalo Kolumbem.
autor: Zuzana P.
foto: AI
Štítky: Amerika, cestování, historie, Maine, mince, národ, obchod, Vikingové
Sdílet na Facebooku
