Jak je možné, že naprosto suchá poušť leží hned u mokra, u oceánu? Vědci podali vysvětlení, které mění naši představu o suchu.
Poušť si většina z nás představí jako nekonečné moře písku daleko od jakéhokoli zdroje vody. Jenže realita je překvapivější. Některá z nejsušších míst planety leží doslova na dohled oceánu. Stačí se podívat na chilskou Atacamu nebo africký Namib, vyprahlé krajiny, které sousedí s obrovskými vodními plochami. Jak je možné, že tam téměř neprší, když pár kilometrů dál se rozprostírá nekonečný oceán. Odpověď není jednoduchá, ale stojí na 3 pilířích: globální cirkulaci atmosféry, oceánských proudech a vlivu horských pásem. Společně to tvoří dokonalý recept na sucho, a to i tam, kde bychom ho vůbec nečekali.
Pouštní pás kolem obratníků
Začněme u rovníku. Právě tam totiž dopadá nejvíce sluneční energie, která ohřívá povrch Země a způsobuje, že teplý vlhký vzduch stoupá vzhůru. Jak se zvedá, ochlazuje se, vodní pára kondenzuje a vznikají časté tropické deště. Proto jsou oblasti kolem rovníku domovem deštných pralesů, například Amazonie.
Jenže atmosféra funguje jako obří dopravní pás. Vzduch, který vystoupá nad rovníkem, se ve vyšších vrstvách rozprostře směrem k severu a jihu. Přibližně mezi 20. a 40. rovnoběžkou začne opět klesat. A právě tady nastává zlom. Klesající vzduch se zahřívá a vysušuje, čímž potlačuje vznik oblačnosti. Výsledek? Pás suchých subtropických oblastí, kde vznikla například Sahara, Kalahari – a také většina pobřežních pouští.
Studené proudy aneb tichý sabotér deště
Moře sice představuje obrovský zdroj vody, což je opravdu paradox, ale není to automatická záruka srážek. Zásadní roli hrají oceánské proudy. U západních pobřeží kontinentů proudí často studené vody z vyšších zeměpisných šířek směrem k rovníku. Typickým příkladem je Humboldtův proud u pobřeží Chile nebo Benguelský proud u Namibie.

Když nad studený oceán přichází vzduch, ochlazuje se odspodu. Chladný vzduch je stabilní, tedy nemá tendenci stoupat. A bez stoupání nevznikají bouřkové mraky ani vydatný déšť. Vzduch tak zůstává „uzamčený“ v nízkých vrstvách atmosféry.
Paradoxně to ale neznamená úplnou absenci vlhkosti. Pobřežní pouště často zahaluje hustá mlha. V Namibu je tento jev natolik běžný, že místní organismy na něm doslova závisí. Některé druhy brouků se naučily sbírat vodu z mlhy. Nastaví tělo proti větru a drobné kapky kondenzují na jejich povrchu, odkud stékají k ústům. Jde o elegantní řešení přežití v prostředí, kde déšť téměř neexistuje.
Hory jako klimatická zeď
Dalším faktorem je terén. Pokud vlhký vzduch narazí na horské pásmo, je nucen stoupat. Při výstupu se ochlazuje a vyprší se na návětrné straně hor. Jakmile překročí hřeben a začne klesat na druhou stranu, je už výrazně sušší. Vzniká tak takzvaný dešťový stín.
U Atacamy hraje klíčovou roli pohoří Andy. Vlhký vzduch přicházející z vnitrozemí Jižní Ameriky přináší déšť nad Amazonií. Poté se zvedne nad Andy, kde ztratí další část vlhkosti. Když konečně dorazí k tichomořskému pobřeží Chile, je prakticky „vyždímaný“. A protože nad oceánem proudí ještě studený Humboldtův proud, kombinace je smrtící pro jakoukoli naději na srážky. Podobný mechanismus funguje i jinde na světě. Stačí změna směru větru a hory dokážou dramaticky změnit klima na relativně krátké vzdálenosti.

Pobřežní pouště nejsou jako ostatní
Zajímavé je, že pobřežní pouště mají jiné charakteristiky než ty vnitrozemské. Obvykle nemívají extrémní teplotní výkyvy mezi dnem a nocí, protože oceán působí jako tepelný stabilizátor. Klima je chladnější a stabilnější, často s pravidelnými mlhami místo prudkých písečných bouří. To vytváří unikátní ekosystémy. Rostliny i živočichové zde vyvinuli neobvyklé strategie získávání vody – od specializovaných povrchů zachycujících kondenzaci až po schopnost dlouhodobě přežít bez tekuté vody.
Podobné principy fungují i na opačném konci světa. Většina Antarktidy je ve skutečnosti pouští, jen velmi chladnou. Studený vzduch totiž dokáže pojmout jen minimální množství vodní páry. Silné větry a oceánské proudy navíc brání pronikání vlhkých systémů nad kontinent.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: oceán, poušť, příroda, scuho, vlhkost, voda
Sdílet na Facebooku








