Krudum plný pokladů a podivných úkazů

ČESKÉ ZÁHADY / DĚSIVÉ LEGENDY / Duchové / 3. 11. 2020

Tajemný kopec Krudum, nacházející se nedaleko Sokolova, zaujme již svým zvláštním názvem, který je zřejmě keltského původu. Pravděpodobně se jedná o složeninu slov crum (kruhový, kulatý) a dúnon, což v keltštině znamenalo „pevnost“.

Snad i proto se ke Krudumu váže mnoho pověstí. Jedna z nich vypráví, jak se na tomto kopci ztratil malý chlapec. Bloudil lesem a snažil se najít cestu domů, když se před ním náhle objevila zeď ohromné zahrady.

Krudum – pozůstatky kostela sv. Mikuláše

Zlaťáky z tajemné zahrady

Hoch vstoupil otevřenou brankou do zahrady a tam spatřil stromy, které byly doslova obaleny plody. Neváhal proto a několik si jich utrhl. Když však chtěl odejít, onu branku již nenašel. Vyčerpáním usnul a ráno po probuzení již žádnou zahradu kolem sebe neviděl. Chlapci se nakonec podařilo dostat se bezpečně domů, a když vyprávěl svůj zážitek, nechtěl mu nikdo věřit. Vzpomněl si však na ovoce, které v zahradě natrhal, a chtěl je rodičům ukázat. Místo něho však našel zlaté mince. Když se jeho zážitek roznesl po okolí, lidé se vydali zahradu hledat, ale nikomu se to již nepodařilo.

Kámen s tajemnými znaky

Známá je také pověst, která zcela jistě ukazuje na keltské osídlení. Pověst vypráví o tzv. Keltském kameni, který se měl nacházet na východním temeni hory. Na kameni se podle pověsti prý údajně vyskytovaly jakési symboly, které měl jednou rozluštit místní obchodník, jenž se navrátil z dalekých cest. Ten měl nakonec po jejich rozluštění najít zlatý poklad. Nechtěl však cestu k pokladu prozradit a proto v okolí vypukla doslova zlatá horečka, kdy lidé kopali doslova kde se dalo, avšak bez úspěchu. Aby tomu hradní pán zamezil, nechal kámen vykopat a ukrýt. Podle pověsti je tento kámen stále zakopán, a to právě na Krudumu.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Naše války zajímají mimozemšťany!

Mše mrtvých havířů

Místo konání přízračných mší

Další pověst vypráví, jak na Štědrý večer tu vycházejí z propadlých štol mrtví horníci, kostel sv. Mikuláše se celý vyzvedne z nitra země a rozezní se zvon, svolávající na mši. Na stole před oltářem, který je pokryt rudým suknem, leží hornické symboly, a to želízko, hrábě na cín a mlátek. Kněz celebrující mši ve zlatém rouchu mši ukončí za společného zpěvu. Zemřelí horníci pak opět zmizí do podzemí a kostel se znovu stane ruinou.

Věštění z křtitelnice

Na dávnou pohanskou minulost také poukazuje pověst o křtitelnici. Ta prý mívala zvláštní moc. Kdo se do ní zadíval, mohl na její hladině zahlédnout svoji budoucnost. Možné to však bylo pouze jeden den v roce, o slunovratu mezi sedmou a osmou hodinou ranní a večerní. V ten čas se hladina zčeřila. Od středu se po hladině začala rozbíhat kola a v kamenné míse se objevily obrazy budoucích událostí. Pověst přitom neuvádí, zda se jedná o slunovrat letní nebi zimní, jak je tento úkon zmíněn ve známé Erbenově básni. Zajímavá je skutečnost, že věštění z vodní hladiny jsou typická pro pohanské rituály. Bohužel křtitelnice prý se zánikem kostela zmizela.

Je proto docela možné, že kostelík stál na místě nějaké původní keltské stavby. Mohlo to být i posvátné místo, tak jako je to běžné v jiných případech? Zvláštní pověsti, které se ke Krudumu váží, napovídají, že ano.

 

Petr Matura

Foto: autor, archiv autora

 


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit